Lidovky.cz

Místo českých stračen máme holštýnské superdojnice. Lámou mléčné rekordy

Ekonomika

  6:00aktualizováno  7:17
PRAHA - Na první pohled se tomu nechce věřit. Přestože počet krav v Česku od vstupu do Evropské unie klesl o pětinu, jejich dojivost vzrostla o třicet procent. Čím jsou stachanovské výsledky tuzemských dojnic způsobeny? Vedle lepší zemědělské techniky a know-how měla zásadní vliv obměna chovaných plemen. Místo tradičního českého strakatého skotu totiž na pastvách a v kravínech nově převažují černobílé „holštýnky“.

Dojení krav – ilustrační foto. foto: Shutterstock

Od vstupu do Evropské unie stav českých dojnic vytrvale klesá na loňských 373 tisíc. Produkce mléka přesto roste. Důvodem je raketový nárůst užitkovosti. Podle údajů ministerstva zemědělství nadojila za rok 2003 průměrná česká kráva 5762 litrů mléka, loni už to bylo 7443 litrů. To je skok bezmála o třicet procent.

Užitkovost tuzemských dojnic se přitom stále zvyšuje. „První faktor je, že chovatelství obecně v České republice má hluboké kořeny, čili je tam lidský faktor,“ vysvětluje prezident Agrární komory Jan Veleba.

Plemena krav v Česku. Klikněte pro zvětšení.

„Druhý faktor je ten, že to bylo jedno z mála odvětví, kde bylo vysoce nainvestováno,“ dodal s tím, že technologie využívané českými chovateli snesou srovnání se světovou špičkou.

Za pravdu mu dává i Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu. „Významný vliv mělo také to, že chovatelé, kteří to neuměli a chov dojených krav jim ekonomicky nevycházel, s tím skončili a zůstali ti, kteří prokazují lepší výsledky včetně vyšší dojivosti,“ míní Pýcha.

Náročné krávy z dovozu

Zdaleka největší důvod vyšší produkce mléka mělo ale lepší šlechtění a zejména dovoz výkonnějších plemen ze zahraničí. „České stádo se více 'holštýnizovalo', tedy došlo ke změně chovaných plemen z dříve dominantních českých hnědo-bílých strak s nižší užitkovostí na dnes dominantní holštýnské černo-bílé plemeno s vyšší mléčnou užitkovostí,“ říká šéf Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.

Holštýnky nad tradičními stračenami získaly převahu v roce 2012, kdy tvořily více než polovinu všech chovaných plemen v Česku. Jejich průměrná dojivost činí 9 102 litrů za rok oproti 6 810 litrům u českého strakatého skotu.

ČTĚTE TAKÉ:

Holštýnské krávy jsou světově nejvíc rozšířeným plemenem a drží rekordy v nejvyšší produkci mléka. Mají ale také větší nároky na kvalitu chovného prostředí. V Česku bývají nejčastěji ustájeny volně, pro jalovičky je ideální pastevní odchov.

Výroba mléka podle Kopáčka učinila od devadesátých let výrazný skok kupředu. „V roce 1989 jsme sice měli zhruba 1,2 milionu dojnic, ale užitkovost byla jen něco přes tři tisíce litrů. Dnes se už se chová už jenom čtvrtina z původního počtu, ale užitkovost je více než dvojnásobná. Řadí nás to asi na šesté místo v zemích EU,“ dodává šéf mlékárníků.

Bílé plus

Tuzemské mlékárny loni od zemědělců nakoupili 2,32 miliardy litrů mléka, dovezeno do země bylo v přepočtu 860 milionů litrů. Vývoz mléčných produktů činil více než jednu miliardu litrů.

Tuzemská spotřeba mléčných výrobků v roce 2012 po několikaletém poklesu v důsledku hospodářské krize vzrostla o 2,9 procenta na 234 kilogramu na osobu. Předloni rovněž dále rostl podíl dovozů na domácí spotřebě.

Mléko - ilustrační foto

Podpořit spotřebu mléka a výrobků z něj má pomoci program Agrární komory Bílé plus. Program, na jehož financování se podílí také stát a Evropská unie. Ta dá na propagaci mléka polovinu z téměř 13 milionů, minimálně 20 procent půjde z fondu Agrární komory a 30 procent zaplatí státní kasa.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.