Na chleba z malé pekárny nebo poctivé špekáčky už můžete tu a tam narazit hned vedle masové produkce průměrné kvality. Přitom ještě před pár lety neměli menší producenti, kteří nedokázali zásobovat celou síť obchodů, v Česku šanci.
Jenže spotřebitelé ukázali svou sílu. Tím, že začali upřednostňovat regionální potraviny, které dobře znají, začaly se o tyto dříve pro ně bezvýznamné partnery z řad místních pěstitelů a malovýrobců zajímat i řetězce.
„Poptávka po lokálních potravinách je evidentní. Produkty českých farmářů a firem nabízíme v našich obchodech stále, v posledních několika letech však podíl tuzemských výrobků narůstá hlavně o ty menší,“ potvrzuje trend Jiří Mareček ze společnosti Tesco.
Farmářské trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad.
Týká se to zejména masných výrobků, pečiva či ovoce a zeleniny. „Principem spolupráce je, že nabídneme zákazníkům výrobky od vyhlášeného místního dodavatele a ten dodává do jednoho nebo několika našich obchodů podle svých možností,“ dodává.
Rostoucí zájem o domácí a hlavně lokální potraviny potvrzuje i řetězec Billa, který má od roku 2012 dokonce svou vlastní značku Česká farma. „Zájem o tento sortiment většinou převyšuje nabídku. V rámci této řady prodáváme ovoce a zeleninu a jde vždy o sezonní potraviny, jako jsou brambory, okurky, rajčata, hrušky či hlávkový salát. Velmi oblíbený je také český česnek,“ popisuje Simona Breen, ředitelka marketingu.
Zatímco okurky či rajčata putují z jihu Evropy i několik dní, česká zelenina se do obchodu může dostat výrazně rychleji, což je znát na její kvalitě. Prověřené farmářské trhy jsou ovšem schopné zkrátit cestu ovoce a zeleniny ze záhonku k zákazníkovi na pouhých pár hodin.
ČTĚTE TAKÉ: |
Regionální dodavatele pečiva či uzenin oslovuje také síť obchodů Albert. Vedle chleba se to týká i sezonního velikonočního pečiva, které sice bývá u místních dodavatelů o něco dražší, chuťově je však výše než běžná produkce. „U některých položek je pokrytí regionálními dodavateli téměř stoprocentní,“ tvrdí dokonce Judita Urbánková, ředitelka PR a komunikace společnosti Ahold, která obchody Albert provozuje. Zajímavý růst podle ní zažívá třeba sortiment lahůdek nebo piva.
Znám svého řezníka
Zakladatel sítě prodejen lokálních potravin Sklizeno Davida Kukla je přesvědčen, že změna v přístupu velkých řetězců dokládá, jak zásadně se mění chování spotřebitelů. „Lidé už se nenechají šálit, sledují složení potravin, chtějí kvalitnější výrobky a chtějí znát jejich původ,“ říká Kukla.
Posun je vidět třeba v tom, že si stále více zákazníků uvědomuje, že párky s cenou 70 korun za kilo nejspíš nebudou příliš kvalitní, a pokud mohou, raději sáhnou po dražších produktech.
Právě u uzenin, ale také sýrů nebo másla je rozdíl v kvalitě mezi běžnou nabídkou řetězců a výrobky od lokálních výrobců asi největší. „Myslím si, že lidé jsou již zklamaní z nekvalitní produkce a velkovýroby, která upřednostňuje cenu před použitím kvalitních surovin. Špekáček od řezníka z malé vesničky zkrátka bývá kvalitou a samozřejmě i chutí někde jinde,“ dodává Jiří Málek, majitel sítě obchodů Náš grunt, která se specializuje na místní potraviny.
Drobný výrobce je zároveň pod mnohem větší kontrolou svých místních zákazníků, na nichž je rovněž více závislý. Kladný vztah ke znovuobjeveným regionálním produktům však v sobě skrývá jedno nebezpečí. „Bohužel nevymizelo vnímání, drahé se rovná kvalitní‘, a tak někteří zákazníci padají do nové pasti. Přitom to také může být navoněná bída,“ upozorňuje Kukla.
ČTĚTE TAKÉ: |
Kupovat si obyčejný tvarohový sýr s pažitkou za cenu 500 Kč/kg jen proto, že má nálepku farmářský, je nesmysl. Takže když už máte ve zvyku dát si tu práci a pečlivě studovat složení potravin a zajímat se o jejich původ, není od věci se pustit i do srovnání s konkurencí.
Nabídka na farmářských trzích, ve farmářských prodejnách a brzy i v mnoha supermarketech se rozšiřuje a už dnes je z čeho vybírat. Také na farmářském trhu bývá často konkurence, stojí tedy za to produkci na různých stáncích porovnat.
Farmářsky ve velkém?
Rostoucí zájem spotřebitelů pohání také rozvoj kamenných farmářských prodejen. Síť Náš grunt už má třicet prodejen po celém Česku, a to nejen ve velkých městech, ale také třeba v Prostějově, Poděbradech nebo Příbrami.
Částečně jde o vlastní obchody, část tvoří franšízy. Ve všech zákazníci mohou očekávat produkci prověřených dodavatelů. „Rozhodli jsme se zavést vlastní systém kontroly jakosti produktů. Všichni naši dodavatelé musí splnit přísná kritéria složení, zpracování a výroby a také použití původních receptur,“ popisuje Málek.
Farmářské tržiště Kubáň. Pro vás paní bych doporučil tuhle uzeninku, jenom libové masíčko
Cestou kombinace vlastních prodejen a franšíz jde také Sklizeno, které připravuje farmářský obchod supermarketových rozměrů, tedy na ploše zhruba 400 m2.
„Od fáze úvah jsme se přesunuli k tomu, že aktivně hledáme vhodné prostory,“ přibližuje projekt Kukla. Schůdnou variantou podle něj může být spojení farmářského supermarketu a bistra v prostorách obchodního centra. Otevření první takové prodejny plánuje v červnu.
