Odvetné sankce Ruska pak ohrozí tržby ve výši 300 milionů korun a 130 pracovních míst. Uvedl to na tiskové konferenci po jednání s premiérem a dalšími ministry.
ČTĚTE TAKÉ: |
Kvůli posuzování sankcí a jejich dopadu vláda zřídila pracovní skupinu, kterou povede státní tajemník pro evropské záležitosti na úřadu vlády Tomáš Prouza. Dále v ní budou náměstci ministra financí, zahraničí, průmyslu a obchodu a zemědělství.
Toman: Ohrožené 2 miliardy
„Embargo vyhlášené ruským prezidentem Vladimírem Putinem jako odpověď na restrikce EU a USA se jednoznačně negativně projeví svými dopady také na české zemědělství a potravinářství,“ prohlásil v pátek šéf české agrární komory Miroslav Toman.
Obchod s Ruskem v agrární oblasti podle něj nepatří mezi rozhodující a tvoří u potravin přibližně 2 až 3 % obratu zahraničního obchodu. „Přesto není s objemem více než 2 miliardy korun bezvýznamný. Embargo se týká několika komodit – masa a masných výrobků, drůbeže, mléka a mléčných výrobků, ryb, ovoce a zeleniny, tuků a některých potravinových přípravků. Z našeho exportu nejcitelněji zasáhne sektor mléka a mléčných výrobků, který je v současnosti v obchodní bilanci nejvýznamnější,“ dodal Toman.
Problém je ropa, ne plyn
Případné zastavení dodávek ruské ropy přes Ukrajinu do Česka by podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) bylo pro ČR složitější než možné zastavení tranzitu plynu. Česká republika totiž ruskou ropu potřebuje kvůli struktuře svých rafinerií. Na tiskové konferenci po jednání s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) a dalšími ministry Mládek také odhadl dopad oboustranných sankcí na 2,5 miliardy korun v tržbách českých firem.
Analytik společnosti Colosseum Vít Jedlička řekl, že ukrajinské sankce by byly více namířeny proti České republice než proti Rusku, které má dostatek alternativních odbytišť.
Připomněl, že v Česku nebo na Slovensku končí více než 60 procent ropy transportované ropovodem Družba. "České rafinerie nemohou jednoduše kvůli technologiím rafinace nahradit ruskou ropu. Ropa by se dala alternativně dovážet přes běloruské přístavy, ale transport by se značně prodražil," uvedl Jedlička. Sankce by se podle něho odrazily i na vyšších cenách pohonných hmot v Česku.
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v pátek při oznámení sankcí vůči Rusku nevyloučil, že by se připravovaná opatření mohla dotknout přepravy ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy. Ruský monopolní provozovatel ropovodů Transněfť pak uvedl, že pokud Ukrajina zastaví i dopravu ropy přes své území, budou si muset Evropané za tuto surovinu kvůli přesměrování tras připlatit, nejvíce pak obyvatelé ČR a Slovenska.
Jiné cesty ropy a plynu
Mládek řekl, že v případě plynu je Česko schopno surovinu importovat jinými kanály. "V případě ropy je situace složitější," upozornil s tím, že ruskou ropu by bylo možné dovážet tankery z ruského černomořského přístavu Novorossijsk do italského Terstu a poté ropovodem do České republiky. "Ale samozřejmě mnohem lepší by bylo, kdyby fungoval ropovod Družba," dodal.
"Díky tomu, že existují plynovody Nordstream, Opal a Gazela, je Česká republika v zásadě schopna importovat ruský plyn jinými kanály, než je tranzit přes Ukrajinu," uvedl Mládek. Podle něho je Česko schopné zásobovat plynem i Slovensko.
Rusko od čtvrtka na jeden rok zakázalo veškerý dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků a ovoce a zeleniny z EU, Spojených států, Austrálie, Kanady a Norska. Je to odveta za západní sankce proti Rusku za jeho postoj vůči Ukrajině.
Dopad sankcí Evropské unie vůči Rusku ministr odhadl na 2,2 miliardy korun ve snížených tržbách českých podniků a 700 ohrožených pracovních místech. Odvetné sankce Ruska pak podle něj ohrozí tržby ve výši 300 milionů korun a 130 pracovních míst.
Jurečka kontaktuje EU
Ministerstvo ale ještě nemá vyčísleny dopady zákazu dovozu strojírenských výrobků pro ruské státní a jiné veřejné subjekty. "Tam teprve bude zjišťovat, jaký dopad bude mít toto opatření na český export," poznamenal Mládek.
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) informoval, že dopisem požádal svého italského kolegu, který tento půlrok předsedá Evropské radě pro zemědělství a rybolov, aby co nejdříve svolal jednání ministrů zemědělství EU. "Já se budu pokoušet spojit i s ostatními kolegy a nějakým způsobem navrhovat společný postup na Evropské radě. Jsem přesvědčen, že bychom měli řešení hledat společně," uvedl Jurečka.
Potřebu svolání schůzky unijních ministrů zemědělství zdůraznil také premiér Sobotka. "Rusko přijalo nová protiopatření a Evropa se musí dohodnout na společném postupu, jak na to bude reagovat," řekl. V prostředcích na společnou zemědělskou politiku by se podle něj mohly najít rezervy na případné kompenzace postiženým firmám.
Kvůli posuzování sankcí a jejich dopadu vláda zřídila pracovní skupinu, kterou povede státní tajemník pro evropské záležitosti na úřadu vlády Tomáš Prouza. Dále v ní budou náměstci ministra financí, zahraničí, průmyslu a obchodu a zemědělství.
