Lidovky.cz

Pivovar je překvapivě výdělečný byznys. Jejich počet vzroste až na 400

Ekonomika

  16:10
PRAHA - O investice do výroby piva je stále větší zájem. Výdělečný obor už zajímá nejen pivovarnické nadšence, ale stále víc také investory z jiných oborů. Počet minipivovarů má tak vzrůst z dnešních 280 nejméně ke čtyřem stům.
Pivo - ilustrační foto.

Pivo - ilustrační foto. foto: Shutterstock

Pořizovací náklady dosahují v průměru šesti až sedmi milionů korun, návratnost u dobře vedeného podniku je zhruba pět let. Restaurační minipivovary tak zažívají v Česku nevídaný rozkvět. Už nejsou doménou jen pivovarnických nadšenců, ale stal se z nich všední byznys jako v každém jiném oboru.

V současné době fungují malé varny už na 280 místech Česka a sami pivovarníci odhadují, že jejich počet ještě poroste, zhruba ke čtyřem stům. Už letos má překročit počet nově otevřených minipivovarů číslovku 300.

Tajemné ‚plzeňské‘ pivo. Staropilsen nikdo nezná, vaří se v Nymburce

„Tempo růstu je skutečně velké a jsme v situaci, kdy některé minipivovary už zanikají. Na druhé straně, pokud má pivovar dobré vedení, může se investice vrátit už do pěti let,“ říká Jan Šuráň, šéf Českomoravského svazu minipivovarů a spolumajitel společnosti Pivo Praha, která se zabývá dodávkami pivní technologie i sama pivo vaří.

Malé a střední pivovary (všechny, které uvaří za rok méně než 200 tisíc hektolitrů) platí sníženou spotřební daň, některé minipivovary mohou na výstavbu čerpat regionální dotace, na druhé straně daňové předpisy a zákony je brzdí stejně jako jiné malé živnostníky. 

Investice na jistotu

Pomalu přibývá i minipivovarů, které neprovozuje živnostník nebo „eseróčko“, ale akciové společnosti s více podílníky. Například „První občanský pivovar v Chomutově“, který sdružuje 92 akcionářů.

Investice do minipivovaru je zkrátka sázka na jistotu. Až na výjimky si navzájem nekonkurují a těží ze stále velké poptávky po místních „rukodělných“ pivech, která se liší od nabídky velkých koncernů. Šuráň si všímá, že největší boom začal během nedávné ekonomické krize.

Pivo pohání byznys rodiny. Vaří ho, točí, vyrábí i výzbroj pro hospody

Lidé, kteří měli peníze, neměli jistotu, kam investovat. A pivovar se ukázal jako jedinečná příležitost. V posledních čtyřech letech tak přibylo mnoho investorů, jako třeba karlovarský byznysmen a obchodník s palivy Karel Holoubek, kteří pivu a pivovarnictví nerozumí, ale nechají si pivovar postavit a provozovat.

Rozjezd pivovaru usnadňují i dotace, které mohou pokrýt dvacet, někde prý až 50 procent nákladů. Některé kraje totiž poskytují z operačních programů dotaci na rozvoj zaměstnanosti a ta může posloužit i při výstavbě minipivovaru s restaurací, případně i hotelem. „Čachry s dotacemi se už dostávají i do našeho byznysu,“ říká jeden z podnikatelů v oboru, který kvůli kontaktům s úřady nechtěl zveřejnit jméno.

Hledá se sládek. Zn. rychle

S rozmachem tohoto byznysu však nastal velký problém s nedostatkem sládků. Ze škol jich odchází k řemeslu méně, než kolik přibývá minipivovarů. Někde tedy jeden sládek vaří ve více pivovarech, někde se narychlo přeškolují třeba vyučení kuchaři.

„Minipivovary obecně jsou přínosem pro celé české pivovarnictví. Ale neplatí to už automaticky pro všechny. Zásadně chybí personál. A někde i kvalitní vybavení. Zákazník si zkrátka musí iv našem oboru hledat to pravé,“ míní Michal Voldřich, majitel jednoho z prvních minipivovarů u nás – Pivovarského dvora Zvíkov.

Pivo každopádně v Česku táhne. A s tím souvisí geometrickou řadou rostoucí počet soutěží a festivalů, který jde do desítek. Od největší komerční přehlídky minipivovarů s názvem Slunce ve skle v Plzni-Černicích po spíše odbornou ochutnávku, kterou pořádá samotný Českomoravský svaz minipivovarů v půli června na Pražském hradě.

 

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.