Lidovky.cz

Nizozemské prvenství: zaměstnanci budou mít nárok na práci z domova

Ekonomika

  8:08
PRAHA - Nizozemské království se stalo první zemí, kde budou mít zaměstnanci právní nárok na to, aby za určitých podmínek pracovali doma, a nikoliv ve firmě. Parlament totiž prosadil zákon, který takovou změnu od prvního července umožňuje.

Zábavný a provokativní drsňák, do této role se chtějí většinou pasovat na Facebooku čeští muži. foto: Shutterstock

Nejde přitom o to, že by Nizozemci už dnes nemohli po dohodě pracovat z domova. Změna však spočívá v tom, že zaměstnanec si nově může vydobýt právo na takzvaný „home office“ i přes odpor zaměstnavatele.

Stačí, když prokáže, že je schopen práci vykonávat stejně kvalitně a ve stejném rozsahu, jako kdyby byl například v kanceláři. I když o podobné zákonné úpravě uvažují i Němci, Českomoravská konfederace odborových vztahů (ČMKOS) se zatím k nizozemskému opatření staví velmi opatrně.

Češi se bojí zneužití

„Pokud by něco podobného bylo zavedeno u nás, mám trochu obavu, aby takový zákon nebyl zneužíván. A to nikoliv zaměstnanci, ale spíše některými zaměstnavateli, třeba ve snaze uspořit náklady,“ řekla LN mluvčí ČMKOS Jana Kašparová.

I když může právo na práci doma vypadat lákavě a musí vycházet z požadavku zaměstnance, zneužít se dá v Česku podle Kašparové úplně všechno. „Proto bych byla velmi opatrná. Jestliže by čeští politici chtěli napodobit ty nizozemské, musel by být zákon opravdu do detailu ošetřen, aby nedocházelo k podvodům či jeho zneužívání,“ řekla Kašparová.

Zákonná norma, kterou schválil většinou hlasů nizozemský parlament, platí pouze pro firmy s více než deseti zaměstnanci. V jejich případě může pracovník požádat šéfa o souhlas s prací z domova. I kdyby ho nedostal a prokáže, že jeho výkon bude stejný jako ve firmě, musí mu zaměstnavatel takovou práci umožnit.

Odmítnout může pouze z určitých, pevně stanovených důvodů, například v případě, kdy má obavu, že by zaměstnanec mohl ohrozit bezpečnost firmy. Tyto důvody však musí předložit písemně, a jestliže s nimi pracovník nesouhlasí, může se obrátit na pracovní soud nebo úřad, který rozhodne.

Zákon není pochopitelně určen pro strojvůdce lokomotiv nebo horníky, kteří z domova pracovat nemohou, ale zejména pro kancelářské síly, počítačové experty nebo zaměstnance v jednoduché výrobě. Ti si vedle nároku na práci z domova mohou podle nového zákona zvolit i pracovní dobu.

Jestliže někdo prokáže, že může pro firmu pracovat doma místo od osmi do pěti například od dvanácti do jedenadvaceti hodin (včetně pracovních přestávek) a pro zaměstnavatele je to akceptovatelné, takové změně nic nebrání. Zaměstnanec musí být pouze v této době dosažitelný a plně připravený plnit stanovené úkoly.

Po podobném opatření volá už dlouho například německá ministryně práce Andrea Nahlesová, která si od něj slibuje zlepšení pracovní kultury, a především ulehčení situace rodičů.

Spor o plné pracovní nasazení

Ti mohou při práci v některých případech být s dětmi doma nebo jim třeba vařit. Podle Nahlesové přitom nelze argumentovat tím, že v takovém případě nepracuje zaměstnanec s plným nasazením. Některé průzkumy totiž dokládají, že ani přímo ve firmách či úřadech se o plném nasazení někdy mluvit nedá.

„Zaměstnanci v kancelářích často stráví až tři pracovní hodiny vyřizováním svých osobních věcí nebo zábavou,“ citoval deník Süddeutsche Zeitung například švédského sociologa Rolanda Paulsena. Zvlášť oblíbené je sledování Facebooku nebo vyřizování osobních e-mailů.

Ve Spojených státech je zase registrováno nejvíce přístupů na pornostránky nikoliv v noci nebo večer, ale přes den, kdy řada mužů sedí v kanceláři u počítače.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.