V prodejnách Tesco našli pracovníci Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) 30 vadných druhů potravin. Opakoval se třeba nález pangase s obsahem masa podstatně nižším, než sliboval obal. Obchody Albert pak nasbíraly od začátku roku 28 nálezů, hlavně kvůli zkaženým sýrům.
Hned na úvod je však třeba přiznat, že absolutní čísla objektivně nevypovídají o úrovni jednotlivých řetězců. Předně mají různý počet prodejen a zrovna Tesco s Albertem patří mezi největší obchodníky, často i s velkými výměrami provozoven. Dále hraje roli také například šíře sortimentu.
Kdybychom zohlednili počet prodejen, nejhůře by v Česku dopadla značka Kaufland. Ve 120 českých obchodech našli kontroloři SZPI celkem 26 prohřešků. Čistě matematicky tak měla problém každá pátá prodejna.
Pět skvělých šunek místo gothaje? Večer je vyhodíme, říká šéf kvality Albertu |
„Naše společnost je každý den kontrolována inspektory SZPI. V drtivé většině případů je zboží v pořádku. Dále je nutné si uvědomit, že prodáváme více než 20 tisíc druhů zboží a kontroly jsou velmi četné,“ vysvětluje mluvčí Kauflandu Michal Šperl.
Zároveň však připouští – stejně jako zástupci ostatních oslovených řetězců – že všechny připomínky potravinářské inspekce firma důsledně řeší, konzultuje nedostatky s dodavateli a přijímá následná opatření. Šestnáct záznamů z patnácti prodejen měl letos řetězec Globus. Jeho prodejny se však většinou vyznačují velkou výměrou, což je také nutné zohlednit.
Naopak velmi dobře dopadly v tomto dílčím srovnání provozovny společnosti Lidl. V Česku jich je 230 a od ledna nasbíral na webu Potraviny na pranýři, který provozuje právě SZPI, pouze tři záznamy. Problém tedy měla v průměru každá 77 provozovna s touto značkou.
POČTY NÁLEZŮ
|
Samotná SZPI varuje před vyvozováním kategorických soudů o jednotlivých řetězcích, roli hraje řada výše zmíněných faktorů. Zároveň ale zdůrazňuje, že když má někdo hodně provozoven, tak samozřejmě vadí, že má velké množství prohřešků.
„Všechny významné řetězce v Česku mívají opakovaně problémy, které se bohužel v průběhu času příliš nelepší. Loni jsme se už k tomuto tématu vyjadřovali. Od té doby nedošlo k žádnému významnému obratu,“ podotýká mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.
Inspektoři si ke kontrolám vybírají provozovny na základě takzvaného posouzení rizika. To znamená, že každý kontrolovaný obchod si o míru pozornosti SZPI říká sám svými předešlými prohřešky. Některé provozovny tak kontroloři procházejí relativně zřídka, jiné třeba i několikrát ročně.
„Na druhou stranu platí, že pozornost zaměřená na řetězce se odvíjí od jejich významu na trhu. Proporčnost zachováváme, byť ji ovlivňují výsledky předchozích kontrol. Řetězce mají nastavený systém kontrol jakosti, obchod by tedy teoreticky měl být jeden jako druhý. Kontroly ale něco takového neukazují, úroveň provozoven se velmi liší,“ popisuje mluvčí Kopřiva.
Za plesnivé maso nebo nižší obsah ovoce, než slibuje obal jogurtu, můžou firmy dostat vysoké pokuty. Jejich výše se odvíjí od povahy prohřešku, rozsahu, doby trvání, případně do jaké míry mohl ohrozit zdraví. Tresty u závažných nálezů týkajících se bezpečnosti můžou dosáhnout až padesáti milionů korun, u klamání spotřebitele deseti milionů.
Data o nebezpečných, nejakostních a falšovaných potravinách, zjištěná z webu Potraviny na pranýři, podle Potravinářské komory ČR přibližně korespondují s jejím průzkumem provedeným před zhruba dvěma lety.
JAK SE DĚLÍ HŘÍCHY
|
Opakující se problémy údajně souvisí s neustálým tlakem na zvyšování zisků čili na snižování nákupních cen a dále snižováním péče o zboží na prodejně a samozřejmě nákupem levných produktů.
„Jde zejména o to, že dlouhodobě nejsou tyto problémy dostatečně razantně řešeny. Pokud se stejný problém opakuje, měla by se pokuta vždy pohybovat na horní výši zákonné možnosti. Řešením by mohlo být i zavírání příslušných úseků, třeba masa nebo zeleniny, na dobu, dokud se situace nezlepší ve všech prodejnách,“ míní mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová.
Pravdou ale je, že některé řetězce o zjištěných problémech mluví poměrně otevřeně a zmiňují i zcela konkrétní bolístky. Třeba s oříšky.
„Částečné zvýšení celkových počtů pochybení od začátku roku jednoznačně souvisí s nárůstem počtu prodejen po integraci prodejen Spar a také s jednou kategorií výrobků, kterou jsou ořechy a suché plody. Uvedený problém v současné době systémově řešíme na úrovni dodavatelů,“ přiznává ředitel kvality obchodů Albert Pavel Mikoška.
Anketa
Jste spokojeni s kvalitou potravin v českých řetězcích?