Lidovky.cz

Čínská internetová zeď drží. Nepomáhá ani čínština zakladatele Facebooku

USA

  12:00
ŠEN-ČEN - Čína stále tvrdě cenzuruje internetové služby i televizní pořady. Nejen kvůli politice – zvýhodňuje tím vlastní firmy proti zahraniční konkurenci.

Mark Zuckerberg foto: Reuters

Stačí jedno nevhodné slovo a obrazovka se slavnou zpravodajskou televizí CNN zhasne. Nejde o žádnou poruchu, ale pohotového čínského cenzora, který zachytil jméno disidenta Aj Wej-weje v ohlašované reportáži.

Vysílání se po dvou minutách bez problému obnoví, jen co se přestane mluvit o výstavě režimu nepohodlného umělce a emigranta.

ČÍNSKÝ BLOG: Čínská fascinace čísly zplodila největší nákupní svátek planety

Přestože se čínským politikům a byznysmenům stále více otevírá západní svět od Londýna až po Prahu, internet a televize v jejich domovině zůstávají prakticky beze změny uzavřené za vysokou zdí. Nejvíc cenzura dopadá na online firmy v čele s Googlem a Facebookem.

Služby globální jedničky se blokují mimořádně důkladně a nezobrazují se ani třeba mapy v mobilní aplikaci předinstalované na telefonech se systémem Android od Googlu. Ty jsou přitom v Číně, stejně jako celosvětově, bezkonkurenčně nejpopulárnější.

Stejně tak není šance připojit se k populárním sociálním sítím jako Twitter nebo Facebook. Nic není zatím platná ani snaha zakladatele druhé jmenované Marka Zuckerberga, který do říše středu často jezdí, mluví už skoro plynně čínsky a jeho manželka má ostatně čínský původ.

Občas se podaří připojit alespoň přes mobilní komunikační aplikaci Facebook Messenger, je to spíš ale dílem náhody a samotný přístup k sociální síti neprojde ani v chytrém telefonu.

Zablokované jsou v místních sítích i další aplikace, přes které by se k nepovolenému obsahu dalo dostat, jako například v Evropě a USA populární Flipboard.

V online zlaté kleci

Naopak některé menší komunikátory, zdá se, zatím přes zeď proniknou. A to včetně aplikace WhatsApp, kterou paradoxně koupil právě Facebook. Nebo její iv Česku stále populárnější obdoby Telegram, která si navíc zakládá na šifrování a bezpečné komunikaci i proti vládním slídilům.

Přirozeně se cenzura nejvíce dotýká klasických webových stránek, ty pro čínský režim nevhodné se zkrátka nenačítají. Zahraniční weby se ale obecně nahrávají výrazně pomaleji než třeba místní a hongkongské, pravděpodobně tedy musejí projít přes algoritmus hledající zakázané výrazy. Neprojdou stránky různých lidskoprávních organizací, na index se ale dostanou snadno třeba i studentské spolky, které uspořádají debatu o lidských právech v Tibetu.

Zahraniční turisté a byznysmeni žijí často ve zlaté internetové kleci. V hotelových, a dokonce i některých letištních wi-fi sítích jsou služby například od Googlu běžně dostupné. Využívá se přitom uzavřené virtuální připojení, takzvaná VPN, přes Hongkong. Ten je sice již po léta pod čínskou správou, díky zvláštnímu statusu ale zůstal před cenzurní zdí. I proto je častým sídlem novinářů a pro většinu Číňanů bývá obtížné se do něj dostat.

Soukromé VPN do Evropy nebo USA se dají používat i v čínských sítích, většinou jde ale o placené služby, ke kterým se místní nedostanou, připojení je pomalejší a spolehlivost se liší.

Stále častěji se přitom mluví o tom, že pevná ruka cenzorů není vedena jen politickou linií komunistické strany, ale i moderními kapitalisty, mezi nimiž je ostatně častá spojitost. Blokování služeb Googlu a Facebooku fakticky chrání domácí miliardový trh pro místní firmy, jako jsou největší vyhledavač Baidu nebo komunikační aplikace Wechat, postupně se měnící v sociální síť. Ty by rády expandovaly na zahraniční trhy, kde mají dveře otevřené.

Blokování i naprosto apolitických služeb, jako jsou třeba mapy v mobilních telefonech, těmto úvahám jen nahrává. Na místních čtyři sta milionů smartphonů se tak namísto předinstalovaných služeb Googlu instalují domácí mapové a další aplikace.

Microsoft nevadí

Například služby vyhledávače Bing od Microsoftu ale fungují bez problému, i když jde v podstatě o funkčně rovnocenného konkurenta. Celosvětově je ale jeho tržní podíl, a tedy míra ohrožení pro čínské společnosti, řádově nižší. Také e-mailové schránky využívající řešení od Microsoftu nemají problém a od Billa Gatese nezaznívá zájem o lidská práva a svobodu projevu jako od spoluzakladatele Googlu Sergeje Brina.

Není proto divu, že se i zahraniční giganti postupně sklánějí a snaží se na perspektivní čínský trh proniknout skoro za každou cenu. Z nových a dravých společností je vidět především Uber, který sdílenými jízdami způsobil globální převrat v taxislužbě. Loni ohlásil investici miliardy dolarů do vstupu na čínský trh, uvedl dokonce zvláštní službu nazvanou Lidový Uber, ze které nemá žádný příjem.

Snaží se pouze obsadit pozice, než přijdou zahraniční konkurenti nebo vznikne místní. Také je zadobře s místními úřady, jeho služby fungují bez problémů ve všech velkých městech a jsou mimořádně populární.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.