Lidovky.cz

Brusel očekává dobré zprávy: ekonomika EU letos vyskočí o 2 procenta

USA

  11:09
BRUSEL - Ekonomika Evropské unie vykáže v letošním roce vzestup o 1,9 procenta, v příštím roce pak růst hrubého domácího produktu (HDP) dosáhne dvou procent. Ve své zimní makroekonomické předpovědi to ve čtvrtek uvedla Evropská komise. Pro eurozónu komise na letošek předpokládá růst o 1,7 procenta, v roce 2017 pak o 1,9 procenta.

Evropská unie (Ilustrační foto) foto: Shutterstock

Čísla se v zásadě neliší od údajů, které komise uváděla v poslední prognóze loni na podzim. Výrazně ale vzrostla míra rizika, že ekonomika nakonec posílí méně, především v důsledku vnějších vlivů. Dopad na ni však může mít i propad důvěry v samotnou osmadvacítku v důsledku vnitřního dění v EU, který může ovlivnit míru investic.

Mezi externími faktory prognóza zmiňuje oslabený celosvětový obchod a sílící geopolitickou a politickou nejistotu.

Česká ekonomika

Česká ekonomika letos vykáže růst o 2,3 procenta, což bude výrazné zpomalení proti loňsku, kdy k předpokládanému růstu o 4,5 procenta přispěly neobvykle vysoké investice spolufinancované z evropských fondů. Uvedla to Evropská komise. Na rok 2017 komise Česku předpovídá růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,7 procenta.

Také důsledky nezvládnutí politických těžkostí, jako je řízení migračních toků, na celoevropské úrovni mohou spustit dění, které růst v Evropě ovlivní negativně, varuje prognóza. Způsob, jakým veřejnost vnímá vysoké počty uprchlíků, může podle prognózy zhoršit její důvěru ve výkon ekonomiky, a snížit tak soukromou spotřebu.

Potenciálním rizikem pro růst by bylo i široké omezení schengenského prostoru a dopady, který by takový vývoj měl na jednotný vnitřní trh.

Eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky, daně a cla Pierre Moscovici dnes ale před novináři upozornil také na trvající hrozbu, kterou by mohlo představovat zhoršení hospodářské situace v Řecku.

Odchod Británie?

„Není to v předpovědi, protože o tom vůbec neuvažujeme,“ odpověděl pak eurokomisař na otázku, proč prognóza nezmiňuje důsledky možného odchodu Británie z EU po referendu, které se má uskutečnit do konce roku 2017. Komise podle něj spolupracuje na tom, aby Britové v reformované unii zůstali a „cítili se v ní dobře“.

Mezi externími faktory prognóza zmiňuje oslabený celosvětový obchod a sílící geopolitickou a politickou nejistotu.

Upozorňuje ale také na možný nižší než očekávaný výkon rozvíjejících se trhů, vývoj čínské ekonomiky nebo možnost, že růst úrokových sazeb v USA rozkolísá světové trhy s dopadem právě na rozvojové ekonomiky.

Evropský export by mohl negativně ovlivnit i další pokles cen ropy, protože výrazně sníží poptávku ze strany těžebních zemí.

„Méně příznivé poměry ve světě představují určité riziko, a proto musíme být dvakrát tak ostražití. Čeká nás více práce, abychom posílili investice, zvýšili správným způsobem konkurenceschopnost a dokončili nápravu našich veřejných financí,“ poznamenal dnes Moskovici.

Na druhou stranu komise zdůrazňuje také silnější a trvalejší efekt některých faktorů, které růst hospodářství podporují. Také mezi ně patří nízké ceny ropy, ale i příznivé finanční podmínky a levné euro.

I v letošním roce bude v eurozóně pokračovat období s velmi nízkou inflací, prognóza ji odhaduje na 0,5 procenta. V příštím roce by už vyšší mzdy a rostoucí domácí poptávka i určité zdražení ropy měly inflaci eurozóny posunout k úrovni 1,5 procenta. Také v celé EU by letos měly ceny růst o 0,5 procenta, o rok později o 1,6 procenta.

Snižovat se má nezaměstnanost, i když pomaleji než loni. V eurozóně by se z loňských 11 procent měla míra nezaměstnanosti snížit letos na 10,5 procenta a na 10,2 v roce 2017. V celé osmadvacítce by z letošních 9,5 procenta měla klesnou letos na procent devět a v příštím roce na 8,7 procenta.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.