Za poslední roky vyrostl takovým tempem, že už naráží na hranice své kapacity. Problém má vyřešit jedna z největších investic (možná také rekordní) českého pivovarnictví – stavba rozsáhlého logistického centra a následné rozšíření sklepů a stáčírny lahví. Celkem za 1,5 miliardy korun.
Budvar, podle celkové produkce čtyřka na českém trhu po Heinekenu, Staropramenu a lídru Prazdroji, je v kondici, v jaké dosud nikdy nebyl.
Brusel finišuje s vyhláškou, která Česku určí, jak správně označovat pivo |
Od počátku devadesátých let, tedy prakticky od doby, co pivovar řídí Jiří Boček, vzrostl roční výstav skoro čtyřikrát na loňských rekordních 1,6 milionu hektolitrů. Z toho přes polovinu – také rekordních 898 tisíc hl – vyvezl. Export narostl za posledních pět let o 38 procent.
Budvar roste takovým tempem, přestože po celou dobu své 120leté historie vaří stále na jednom místě– v jediném českobudějovickém podniku. Jeho hranice už ale evidentně dalšímu rozvoji a zvýšení produkce nestačí.
Strategie za stamiliony
Rozsáhlou investici za 1,5 miliardy v rámci takzvané Strategie rozvoje podniku pro roky 2015 až 2020 loni schválila správní rada i ministerstvo zemědělství, které vykonává za stát v pivovaru vlastnická práva.
„Do konce roku 2019 by tyto investice měly umožnit zvýšení výrobních kapacit o 20 procent. Realizace Strategie rozvoje podniku je už v plném proudu. Právě nyní zahajujeme výstavbu moderního logistického centra,“ uvedl sládek Adam Brož.
Logistické centrum bude vybaveno nejmodernější skladovací a přepravní technologií. „Zahájili jsme také projektovou přípravu k rozšíření sklepů a stáčírny lahví. Vše by mělo být hotové v roce 2020,“ dodává Brož.
Investice mají podle něj umožnit, aby produkce pivovaru přesáhla po roce 2020 hodnotu dvou milionů hektolitrů.
Tajemství úspěchu je nejen v růstu domácí spotřeby značky Budweiser, ale i v exportu, který je pro Budvar rozhodující. Za hranice totiž putuje 56 procent celkové produkce pivovaru. Žádný jiný výrobce piva u nás nemá tak vysoký podíl exportu.
Nejvíc piva vyváží Prazdroj
Plzeňský Prazdroj vyvezl loni do ciziny víc než Budvar – 1,14 milionu hektolitrů, což je pro skupinu Prazdroje také historický rekord, ale na celkové výrobě se export značek, jako je Pilsner Urquell, Kozel nebo Gambrinus, podílí „jen“ sedmnácti procenty.
Podle odborníků, například Tomáše Maiera, který se na České zemědělské univerzitě v Praze zabývá ekonomikou pivovarů, je Budvar obrovsky expandující pivovar, hlavně co se týče Německa, a má v exportu konkurenční výhodu.
Méně hořký než pivo. Lepší než radler? ‚Alkoraketou‘ roku je cider |
„Navíc používá v Evropské unii uznávané chráněné zeměpisné označení Českobudějovické pivo, jež má o poznání přísnější podmínky než známka České pivo, kterou používá řada dalších pivovarů u nás. A to zejména zákazníci v Německu kvitují. Navíc je také rozumné, že stát svůj Budvar neždíme, nechává ho ekonomicky se rozvíjet,“ říká Maier.
Obrovskou sumu investoval v minulosti do rozšíření produkce i Prazdroj ve svém plzeňském pivovaru. V roce 2006 zahájil plný provoz nové stáčírny v Plzeňském Prazdroji. Investice zhruba za miliardu byla součástí komplexního projektu zaměřeného na zvýšení výrobní kapacity.
 |
Budvar zůstává i přes řadu pokusů o privatizaci stále v rukou státu, který si bere část zisku. Prodeji brání především vleklé spory o značku Budweiser s americkým rivalem Anheuser Busch.
Budvar by se musel před prodejem změnit na akciovku, což ale komplikuje skutečnost, že ochranné známky jsou po celém světě evidované na národní podnik.
