A pokud by se snad k návštěvě přece jen odvážil, bude vystaven nekonečnému smlouvání o cenu či dokonce krádeži peněženky. Ve skutečnosti má však „malá Hanoj“, jak Pražané tržnici přezdívají, atmosféru ospalého maloměsta.
Centrum vietnamské komunity v Česku láká i zvědavce, kteří jsou na prohlídku místními krámky ochotni najímat si průvodce. Pod pseudonymem „strýček Oli“ provádí tržnicí Sapa déle než rok Oliver.
„Nejdříve jsem přes dva roky bydlel v těsné blízkosti tržnice. Chodil jsem tam na obědy a z místních bister si udělal home office,“ vypráví o svých prvních zkušenostech.
Šatník už neplníme u Vietnamců. Za módu ale utrácíme míň než Slováci a Rumuni |
Čtyřhodinovými prohlídkami po tržnici chce změnit negativní pohled veřejnosti na vietnamskou komunitu. Turisty učí i základní vietnamská slovíčka a přidává osobní historky ze života s Vietnamci. Na tržnici oceňuje především její autenticitu, která kontrastuje s „načančanými“ vietnamskými bistry v centru Prahy.
Jednodenní výlet do Vietnamu nabízí zájemcům i kuchařka a výživová poradkyně Jana Černá. Ta na svých túrách upřednostňuje především výhody tamní kuchyně a přidává rady, jak připravit tradiční vietnamský pokrm i v české kuchyni.
Pražská Hanoj je nicméně stále považována za hnízdo padělků, kde lze nakoupit za nízké ceny elektroniku a oblečení.
V hledáčku Celní správy
„Mezi nejvíce proslulé tržnice, co do objemu zadržených výrobků, vede Sapa,“ uvádí vlastními slovy Celní správa. K nejčastěji padělaným značkám patří Apple, Samsung, Adidas, Nike, Hugo Boss nebo Chanel. Loni Celní správa zabavila v Česku nejvíce her (přes čtyři miliony kusů). Dále se v zabaveném zboží nacházela sportovní obuv (přes 45 tisíc kusů) nebo kosmetika (téměř 35 tisíc kusů).
Na první pohled se přitom „fajfky“ ani „bílé pruhy“ v Sapě neprodávají. Rozbořené stánky ovšem nabízejí spoustu kopií módního oblečení známých italských módních domů. V regálech krámků lze najít i padělané sklo s neoprávněným použitím loga Versace, které před třemi lety naplno zaměstnalo Celní správu.
Rozlehlá tržnice patřící společnosti Saparia zabírá pozemky bývalého masokombinátu Xaverov. Areál dnes žije svým vlastním řádem. Místní krámky a provozovny jsou často ve velmi špatném stavu. Jejich konstrukce připomínají své původní předlohy ve Vietnamu. V labyrintu ulic lze najít vybavenost podobnou jakémukoli většímu českému městu – restaurace, cestovní kanceláře, kadeřnictví nebo hračkářství.
Vietnamci vyoperovali z břicha nůžky, měl je tam 18 let |
Sapa ale nabízí mnohem víc, než je na první pohled vidět – obchody či spíše buňky nebo jen rozložené plastikové stoly s pestrou nabídkou igelitových obalů, obchůdek s vietnamským popem nebo stánek s umělými květinami. Ve velkoobchodních prodejnách však běžný spotřebitel nakoupit nemůže a prodejci na tuto skutečnost příchozí ihned důrazně upozorňují.
V nabídce jsou i obchody, z jejichž štítů ani doprovodných obrázků nelze vyčíst službu, kterou by v nich mohl zákazník dostat.
Turista Babiš
Jako odpověď na návštěvu ministra financí Andreje Babiše na jedné z buněk svítí i písmena EET. Pobočku vlastní dva společníci, kteří mají za cíl vietnamské obchodníky zorientovat v aktuální situaci elektronických účtenek.
Vicepremiérovu návštěvu v létě loňského roku doprovodil nebývalý zájem vietnamských podnikatelů, kteří se chtěli seznámit s podmínkami elektronické evidence tržeb. Tehdy ve skupině panovala nervozita, která měla vyvrcholit s příchodem ledna.
První vlna povinnosti elektronických pokladen se však na provozu Sapy nijak dramaticky nepodepsala. „Se situací se už smířili,“ řekli LN provozovatelé showroomu s EET o vietnamských restauratérech.