Lidovky.cz

Ekonomika

Jsou ceny benzínu a nafty nepřiměřeně vysoké?

Benzinová pumpa. (Ilustrační foto)

Benzinová pumpa. (Ilustrační foto) foto:  Tomáš Krist, Lidové noviny

Ministerstvo financí se brání snížení daní. Cena benzínu zatím trhá rekordy a nafta je dokonce ještě dražší. Jak jsme na tom byli dřív? A mají se v zahraničí lépe?
  7:17

Hospodářský výbor poslanecké sněmovny doporučil snížit spotřební daň z nafty o dvě koruny a padesát haléřů. To by znamenalo snížení ceny mastnější ze dvou nejpopulárnějších pohonných hmot teoreticky až o tři koruny. Se zlevněním benzínu - který je a vždy byl zatížen vyšší daní - se nepočítá, většina z jeho spotřebitelů je špatně organizovaná a nemá na stát ty správné páky. Ale skutečně bychom si měli stěžovat? Jak se vyvíjely ceny pohonných hmot v posledních deseti letech a jak si stojíme ve srovnání s dalšími zeměmi?

Nejprve probereme základní fakta, tedy především průměrné ceny naturalu 95 a motorové nafty u nás. Podle údajů společnosti CCS (aritmetický průměr cen ze všech stanic s terminálem CCS) útočí letošní čísla na rekord. 29. 11. 2011 stál litr benzínu (zde i dál natural 95) v průměru 34,80 Kč, když předtím dvakrát (v květnu a srpnu) krátce vystřelil až k historickým pětatřiceti korunám a dvaceti haléřům. Benzín se už od dubna pohybuje nad hranicí 34,20 Kč, přestože nižší ceny z období předtím drží průměr téměř přesně na úrovni třiceti tří korun.

Nafta si po celý rok vedla v podstatě stejně jako benzín, až na to, že stála v průměru o šedesát haléřů méně. V posledních dvou týdnech šplhala její cena vzhůru a ve čtvrtek 27. 10. nafta poprvé od dubna 2009 překonala benzín. 29. 10. stál litr 34,86 Kč. Výrazně levnější než benzín byla nafta spíš před rokem 2004, od té doby mu zdatně sekunduje a v letech 2007 až 2009 vyšla dokonce dráž. Po 24 dnů v polovině roku 2008 stál jeden litr přes třicet pět korun (až 35,11 Kč).

ČTĚTE TAKÉ:

Ceny obou paliv jsou tedy dnes poblíž rekordních hodnot. Sluší se však podotknout, že žádná z uvedených cen není nijak korigovaná podle inflace, která za posledních deset let překonala dvacet procent. V letech 2001 až 2010 činila průměrná cena benzínu 28,81 Kč, nafty pak 28,05 Kč. Pod těmito hodnotami se obě paliva pohybovala do poloviny roku 2005 a téměř celý rok 2009. Na počátku roku 2010 benzín i nafta příslušné průměry překonaly a od té doby jejich ceny stabilně rostou. Není bez zajímavosti, že benzín byl vůbec nejlevnější teprve před třemi roky, na přelomu let 2008 a 2009. Jeho cena tehdy krátce spadla k 22 korunám za litr. Měsíční průměr však nikdy výrazně neprolomil 24 korun. Nafta si svá minima pod 21 korunami osahala před rokem 2004 a od té doby ani ona nestála méně než 24 korun za litr.

Přestože kvůli tomu článek nevznikl, může být zajímavý krátký pohled do grafu s vývojem cen ropy. Šok z první poloviny roku 2008, kdy ropa na několik týdnů vystřelila vysoko nad sto dolarů za barel, se na cenách pohonných hmot v ČR projevil spíš rozpačitě. Nafta právě v té době dosáhla cenového vrcholu, ale benzín nepředvedl nic, co by řidiči neviděli už v letech 2005 a 2006. Naopak v roce 2010 ceny benzínu i nafty rostly, přestože ropa po většinu roku stagnovala. Pohonné hmoty pak zdražovaly stejným tempem i v době, kdy cena ropy opět rostla, až konečně v dubnu zastavily přibližně na současné úrovni (s několika výkyvy na obě strany), právě když ropa nastoupila cestu zpět pod sto dolarů za barel.

Průměrné ceny pohonných hmot k 30. říjnu 2011:
KrajNatural 95Nafta
Celá ČR34,8034,88
Praha35,1435,27
Jihočeský34,2934,50
Jihomoravský35,3735,43
Karlovarský35,0334,95
Královéhradecký34,6934,70
Liberecký34,6334,83
Moravskoslezský34,5734,61
Olomoucký34,5834,70
Pardubický34,7934,65
Plzeňský34,7234,95
Středočeský34,8734,95
Ústecký34,5534,72
Vysočina34,9834,94
Zlínský34,9635,10

Úvahy o tom, co růst cen benzínu a nafty ovlivňuje, nejsou předmětem článku. Růst nepřímých daní je však faktorem zcela objektivním. Od 1. 1. 2010 stát zvýšil spotřební daně z benzínu i nafty o korunu (plus DPH, která se platí i ze spotřební daně). Samotná daň z přidané hodnoty ve stejný den povyskočila z devatenácti na dvacet procent.

Konečně slibovaný výlet k sousedům. Nikdo v redakci bohužel nezná daňové systémy okolních zemí, ale snad budou stačit jen ceny paliv. Podle zdroje na serveru ceskedalnice.cz pochází data z 24. 10. a na české koruny jsou ceny přepočtené podle "aktuálního kurzu" (pravděpodobně ze stejného dne, tabulka vypadá staticky). Němci platí za litr benzínu 37,60 Kč, za naftu pak 35,20 Kč. V Polsku stojí litr paliva 30,10 Kč, respektive 29,90 Kč. Slováci platí 36,60 Kč a 33,70 Kč. V Rakousku vyjde benzín na 34,20 Kč za litr a nafta na 33,60 Kč.

Nejlevněji je v Polsku

Mohlo by vás také zajímat, že pomineme-li Rusko, je polský benzín nejlevnější v Evropě. Naftu mají levnější jen Lucemburčané - litr je stojí 29,40 Kč. Benzín za 31,80 Kč se už dnes Čechovi také nezdá drahý. Přirozeně jen dokud nezkontroluje zmiňované poměry v Rusku, kde lidé tankují za sedmnáct korun benzín a naftu ještě o devadesát haléřu levněji. Američané platí jen o málo víc. Jestli je to dobrý důvod přemýšlet o stěhování, s tím vám neporadím.

Našich 35 korun za litr benzínu každopádně není v evropských intencích špatná cena. Visíme kousek pod průměrem a většina občanů vyspělejších zemí je na tom mnohem hůř. Možná vás to překvapí, ale nejdráž se tankuje na území severomořské ropné velmoci, Norska. Benzín za neuvěřitelnýcg 46,20 Kč musí otříst i silnými povahami. Nad čtyřiceti korunami se ceny pohybují i v Belgii, Dánsku, Nizozemí a Řecku. Spousta dalších zemí má k magické hranici jen krok.

Majitelé dieselů jsou na tom v Evropě lépe, kromě 44,10 Kč v Norsku stojí litr přes čtyřicet korun už jen ve Velké Británii a Švédsku - v obou těsně. Jinde se za litr nafty platí nezřídka výrazně méně a většinou (15 z 27 zemí) také méně než u nás.

Tankování

Co z toho vyplývá? Na to si odpovězte raději sami. Vzhledem k HDP na obyvatele tu nejspíš jezdíme trochu draho. Skutečnost, že na západ od nás se jezdí dráž, není uklidňující. Co platí dnes v Německu, zamíří zítra k nám. Také u nás musí sociální stát z něčeho žít a řidiči tu jsou stejně vděčnými poplatníky jako všude jinde. Proto jde z každé stovky, kterou zaplatíte pumpaři, už dnes víc než padesát korun do státní kasy.

Zkuste současnou situaci vnímat jako příležitost. Na rozdíl od mnoha západních zemí tu totiž zákonodárci udělali chybu. Zapomněli, koho ždímat mohou (nás) a koho by ždímat neměli (velké dopravce). Kdyby stál benzín čtyřicet korun a nafta dvacet pět, nedělo by se nic. Jenže velcí hráči jsou lépe organizovaní a dobře vybavení - když nic jiného, mohou prostě tankovat v Polsku. A přestože ještě zdaleka nevyhráli, možná se skutečně dočkají nižších cen nafty.

Teď jsme na řadě my, kteří pálíme benzín. Není totiž vůbec fér, že se opět mluví jen o naftě. Ta požívá výhody nižšího zdanění už dnes. Spotřební daň by jistě měla klesnout, ale perme se také za svůj díl. Co dělat? To nikdo v redakci netuší. Článek o cenách se zdál být rozumným prvním krokem. Měl by dát čtenářům, kteří o to stojí, do ruky základní fakta. Říct jim, kde hledat dál. Aby mohli svůj intuitivní vztek postavit na exaktní základy. Protože je na čem stavět.

Autoři:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.