Lidovky.cz

Le Mans jako laboratoř pro hybridní vozy. Letos byly všechny v problémech

Ekonomika

  12:05
LE MANS - Od roku 2014 závodí v sérii vytrvalostních závodů v nejvyšší kategorii tovární speciály s hybridním pohonem. Série, ve které je vrcholem slavná čtyřiadvacetihodinovka v Le Mans, je tak laboratoří pro vývoj špičkových hybridů dneška.

Závod v Le Mans. foto: Reuters

Že jde technika mnohdy i za hranu aktuálních možností ukázalo i to, že letos všechny hybridní speciály provázely velké potíže.

Po odchodu Audi v důsledku kauzy Dieselgate zbyly v nejvyšší kategorii LMP1 vytrvalostního seriálu WEC pro letošní sezónu jen závodní týmy Toyota a Porsche. Ty nasadily do čtyřiadvacetihodinového závodu v Le Mans celkem pět svých hybridních prototypů – Toyota tři a Porsche dva.

Ani jedno ze špičkových závodních aut se pak při závodě nevyhnulo potížím a dokonce existovala v závěrečných hodinách závodu určitá šance, že by po dlouhých letech nevyhrál v Le Mans právě stroj nejvyšší kategorie. A to především v důsledku technických potíží.

Touha po vítězství

Na jednu stranu to možná nevypadá jako dobrá reklama na hybridní pohon, ale ve skutečnosti je třeba se na potíže speciálů LMP1 dívat v trochu širších souvislostech. Jednak – ne vždy byl samotný hybridní pohon příčinou potíží.

Jedna Toyota byla ze závodu vyřazena v důsledku kolize, jedna „dojela“ na poruchu spojky. Tato závada přitom mohla, ale nemusela, mít souvislost s konkrétním řešením hybridního pohonu. Jeden vůz Porsche zase vyřadila porucha hydrauliky, i tady platí totéž, co pro závadu spojky u Toyoty.

Nové číslo magazínu Index LN vychází v pondělí 29. května.

Velké téma o přenosu technologií ze závodů do praxe i reportáž z letošní čtyřiadvacetihodinovky v Le Mans čtěte v novém čísle magazínu Index LN. Vychází v pondělí s Lidovými novinami.

Tyto výpadky jsou tak spíš důsledkem šponování špičkové techniky až za hranice jejích možností. Jak Porsche, tak Toyota po vítězství touží tak moc, že i se i za cenu potíží snaží najít cesty, jak svá auta na trati zrychlit. Ne nadarmo mnozí jezdci tvrdí, že slavná čtyřiadvacetihodinovka už není tím závodem, co bývala. A že je to sprint na plný plyn v maximálním tempu od začátku do konce.

Auta, která měla prokazatelně problém se součástí hybridního pohonu, nakonec do cíle závodu dojela. Toyotu startovní číslo 8 i nakonec vítězné Porsche číslo 2 totiž postihla porucha elektromotoru na přední nápravě. V obou případech mechanici součástku vyměnili, jen to trvalo hodně dlouho. U Porsche asi hodinu a půl, u Toyoty dokonce dvě a půl hodiny, jelikož elektromotor začal hořet a tak bylo poškození vozu výraznější.

Špičková technika

Tato technická selhání přitom neříkají vůbec nic o spolehlivosti silniční hybridní techniky. Naopak, v důsledku ji vlastně ještě zvyšují. Jak poznamenali komentátoři Radio Le Mans v průběhu závodu, „Nemyslete si, že tohle je jen nějaká lepší Toyota Prius“.

Hybridní speciál LMP1 je kousek absolutně špičkové techniky. Díky velmi benevolentním pravidlům, která v podstatě definují pouze množství energie, které smí závodní automobil spotřebovat, totiž mohou inženýři přicházet s velmi novátorskými řešeními, z nichž se teprve později některá uchytí v praxi.

Gibson 015S Nissan (Strakka Racing team) závodníků Nicka Leventise, Dannyho Wattse a Jonnyho Kanea.

Třeba Toyota si tak v Le Mans ověřuje techniku pro své budoucí hybridní vozy a další aplikace. Vždyť její Prius, tedy první velkosériově vyráběný hybridní vůz, letos slaví dvacet let na trhu. Za tu dobu auto vystřídalo již čtyři generace, základní koncepce jeho techniky ale zůstává po celých dvacet let shodná.

Speciál Toyoty v Le Mans ale používá technicky odlišný systém hybridního pohonu a znalosti zde načerpané bude moci automobilka uplatnit třeba v některém z budoucích sériových modelů.

Cílené investice

Na přenosu technologií ze závodního prostředí do běžné praxe pak v podstatě stojí celá závodní účast Porsche. Tým platí i účast v Le Mans z rozpočtu vývojového oddělení, taková je dlouhodobá praxe. Porsche se chlubí dlouhým seznamem inovativních řešení, která nejprve automobilka aplikovala v motorsportu a až poté u sériových vozů. Historicky to bylo například vstřikování paliva nebo třeba vrtané odvětrávané brzdové kotouče, ale také věci jako ABS, přeplňování s obtokovým ventilem nebo dnes stále populárnější dvouspojková převodovka.

Porsche využívá závody jako laboratoř. Drahé, ale vyplatí se to, říká šéf výzkumu

A tento transfer pokračuje i nadále. A to právě včetně hybridních řešení. Třeba nové Porsche Panamera Turbo S e-hybrid používá několik technických řešení, které pocházejí ze závodního okruhu. Chloubou tohoto hybridu má být například brzdný systém, který se snaží co nejefektivněji využívat rekuperaci energie a přitom dává řidiči jistotu. U běžných hybridů se totiž brzdný účinek auta trochu mění v závislosti na tom, jak moc jsou nabité baterie a jak moc se systém rozhodne rekuperovat. Při běžné jízdě to není problém, ale v ostrém sportovním tempu může být nestejnoměrný brzdný účinek pro řidiče nepříjemností.

Panamera se tohle snaží eliminovat právě tím, co se inženýři naučili v Le Mans. „Naše auto umí plynule kombinovat brzdění za pomoci elektrické rekuperace s klasickými mechanickými brzdami, ten poměr se může podle aktuální potřeby brzdného účinku a stavu nabití akumulátorů libovolně měnit. Rekuperovat umíme až do velmi nízkých rychlostí,“ vysvětluje přednosti řešení Michael Steiner, člen představenstva Porsche zodpovědný za výzkum a vývoj.

Hybridní Toyota TS050 (6, Toyota Gazoo Racing team) jezdců Mika Conwaye, Kamuie...
The Rebellion R-ONE - AER (13, Rebellion Racing team) jezdců Mathea Tueschera,...

Peníze investované do účasti v Le Mans se tak podle slov šéfa vývoje Porsche určitě vyplácí. A i proto nemá automobilka zájem na tom, aby byla kategorie LMP1 technicky nějak výrazněji omezována a není ani zastáncem finančních stropů. Kolik peněz týmy v LMP1 utrácí, to žádný z nich aktuálně nezveřejňuje.

Ale u Toyoty se hovoří o částce přes 100 milionů eur na sezónu, u Porsche odhady dosahují někdy až dvou a půl násobku této částky.

Cena za pokrok je tedy poměrně vysoká, ale investované peníze přináší výsledky. Vždyť třeba jen spotřeba závodních hybridních speciálů je obdivuhodná: pohybuje se někde okolo 30 litrů na 100 kilometrů a teoreticky může klesnout asi na 25 litrů. A to v plném závodním tempu s průměrnou rychlostí vysoko přes 200 km/h. Například monoposty Formule 1 v současnosti vykazují spotřebu asi 50 litrů na 100 kilometrů při podobném závodním tempu.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.