Lidovky.cz

Američany donutil drahý benzin jezdit v ´autíčkách´

  18:50
NEWYORK/WASHINGTON - Čechoameričan Petr Dvořák si vzpomíná, jak se mu Američané vysmívali. Říkal jim totiž, že v Čechách jezdil japonskou mazdou.

Ohromné Chevrolety nyní Američané mění za úsporné Toyoty.

Auto označovali za legrační vozítko, kam se nic a nikdo nevejde. „Ve svých lincolnech nebo chevroletech si připadali jako králové silnic. Na malé auto se proto dívali s posměchem, asi jako my jsme se smáli východním Němcům kvůli trabantům,“ říká Dvořák, který přijel do USA před patnácti lety a usadil se v Marylandu poblíž hlavního města Washingtonu.

Časy se ale změnily a je to Dvořák, kdo se může nyní smát. Špatná ekonomická situace se totiž projevuje i zvyšujícími se cenami benzinu a mnozí Američané musí volit právě tato malá, podle nich ošklivá, ale úsporná auta.

Nemají na vybranou. O uplynulém víkendu padla psychologická hranice čtyř dolarů za galon.

S nadcházejícími dovolenými se cena bude zřejmě dál zvyšovat. Ještě na začátku roku stál přitom galon benzinu necelé dva dolary. Američtí řidiči se proto učí šetřit. Některé návody jsou až kuriózně banální. Stanice CNN například ve svém ekonomickém bloku řidičům nedávno radila, aby nejezdili agresivně. „Nešlapejte na plyn, zvyšováním a snižováním rychlosti jen plýtváte pohonnými hmotami,“ radil Američanům moderátor. Další radou bylo, aby řidiči vypínali motor vždy, když na někoho čekají.

Konec obřích bouráků

Uvozovky dolníNa malé auto se dívali s posměchem, jako my jsme se smáli východním Němcům.Uvozovky horní

Stoupající ceny benzinu mají ale závažnější efekt na chování amerických motoristů. Mnozí začínají vyměňovat svá obří auta za malá -většinou volí japonské vozy. Vůbec poprvé v historii tak tři největší detroitské automobilky (General Motors, Ford Motor, Chrysler) prodaly v květnu dohromady méně aut než jejich asijští rivalové, tedy zvláště výrobci aut Toyota a Honda. „Je to určitě nejdramatičtější posun na trhu, kterého jsem za 31 let své praxe svědkem,“ komentoval nynější trend pro list The New York Times George Pipas, který stojí v čele oddělení prodeje ve firmě Ford. Management této automobilky tak nyní s úzkostí sleduje, jak cena jejich nejnovějšího modelu -obřího pick-upu s názvem F-250, který s návěsem utáhne i box s několika koňmi - klesá. F-250 společně s vozidly Lincoln Navigator či Lexus LX 570 měly být přitom vozidly, která by byla prodávána za šesticifernou částku. Realita je ale jiná, výrobci dnes tyto kolosy někde nabízejí „jen“ za 50 000 dolarů. Ani to přitom není levné. K této částce se totiž musí připojit i výdaje za daně, pojištění, nezbytné opravy a samozřejmě náklady na benzin. The New York Times vypočítaly, že majitel F-250, který ročně ujede průměrných 15 000 mil, tak dá jen za benzin 30 000 dolarů. Přitom v 90. letech by platil jen zhruba třetinu. Není tedy divu, že Američané lidově řečeno přesedají na menší a úspornější auta. Někteří kolegové Petra Dvořáka, kteří se mu kdysi posmívali, nyní sami do práce jezdí v malých vozech. „Až se za to trochu stydí,“ poznamenal Dvořák a dodal, že někteří jeho kolegové dokonce začínají vyměňovat automobily za městskou hromadnou dopravu. V minulosti něco nepředstavitelného. „Pokud v Americe nemáte auto, jste prostě podivín. Je proto lehké uhádnout, s jakými pocity nyní jezdí do práce metrem nebo autobusem,“ říká Dvořák.

Opuštěné vozy
Maryland či třeba sousední Virginie ale patří k nejbohatším státům Ameriky, takže ani vysoká cena benzinu rozpočet zdejších rodin příliš nezatíží. Vydělávají totiž stále více než dost. Navíc na předměstí, kde bydlí Dvořák, spolehlivě funguje metro. Do samého centra Washingtonu se člověk dostane vlakem za 40 minut. Daleko dramatičtější situace ale nyní panuje v zemědělských státech, a to především na jihu země. Podle nedávno zveřejněného celonárodního průzkumu dávají rodiny ve státech jako

Dojde možná i na kola. Kdo v USA nejezdil autem, byl považován za podivína. Díky vysokým cenám benzinu a nafty se to začíná měnit.

Dojde možná i na kola. Kdo v USA nejezdil autem, byl považován za podivína. Díky vysokým cenám benzinu a nafty se to začíná měnit.
Mississippi, Alabama či Kentucky až 13 procent ze svého rozpočtu na benzin. Místní média tak v poslední době nabízejí obrázek starých automobilů, které stojí opuštěné u krajnic silnic. Majitelé tam své vozy nechali, protože jim jednoduše došel benzin a neměli dost peněz na doplnění nádrže. Vysoké ceny benzinu dokonce v některých rodinách v Mississippské deltě upravily jídelníček. Maso tu nahradily polévky či zelenina, i tak ale například účty za elektřinu zůstávají nezaplacené. Rovněž poklesly i příspěvky místním kostelům. Místní média dokonce píší o tom, že některé obchody s rychlým občerstvením či malé kavárny musejí zavírat. Lidé totiž raději jedí doma, než aby neutráceli. Na jihu totiž městská hromadná dopravy na rozdíl od výše uvedeného Marylandu neexistuje, o metru si tu místní mohou nechat jen zdát. Do práce to přitom mnozí mají přes 20 či 30 kilometrů.

Zapomenuté umění šetřit
Sociologové a ekonomové dokonce varují, že pokud bude tato krize přetrvávat, může dojít k velké migraci lidí z jihu do bohatých měst na východním pobřeží Spojených států. V celostátním průměru vysoké ceny za benzin ukrajují čtyři procenta z rodinného rozpočtu. To je jen o půl procenta méně než tomu bylo v roce 1981. Tehdy Amerika zažívala největší energetickou krizi od konce druhé světové války, což bylo vizuálně patrné na čerpacích stanicích, kde v dlouhých kolonách stály tisíce aut. Nejnižší statistická čísla v souvislosti s výdaji na pohonné hmoty - 1,9 procenta - byla zaznamenána v roce 1998. V 90. letech Amerika zažívala ekonomický růst, byly to časy hojnosti. Po silnicích se tak proháněly obří automobily podobné spíše náklaďákům než osobním autům. Nyní se časy změnily, Američané i v bohatších státech se učí dlouho nepoznané věci: umění šetřit.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.