Klínovitý profil, propnuté boky a divoce tvarovaná zadní světla dokážou opravdu vytvořit pocit dynamického automobilu řadícího se do segmentu SUV. A možná právě to mě zpočátku poněkud ovlivnilo při vytváření si názoru na tento automobil. Měl jsem totiž pocit, že se značka Volvo s modelem XC60 vydala poněkud jinou cestou, než pro ni bylo v minulosti typické.
Až usednutí za volant na výše umístěná sedadla ale ukázalo, že XC60 se nese v tradičním stylu svého výrobce. Už zabouchnutí masivních dveří dokáže v člověku vyvolat pocit robustnosti. Nutno říci, že velmi příjemné je také provedení přístrojové desky a zejména kombinace použitých materiálů.
Na první pohled působí interiér velmi přátelským a příjemně vzdušným dojmem. Skutečnost, že ovládání pokročilých funkcí v čele s navigačním systémem (mohl by mít lepší displej) není tak snadné, jak by se mohlo zdát, zjistíte až po chvíli a v praktickém provozu. Jeho ovládání se totiž provádí tlačítky umístěnými na zadní straně volantu v kombinaci s malými spínači na středovém panelu.
K tomu navíc Volvo připravilo ještě dálkové ovládání. V tomto ohledu jsou německé značky nebo například i Lexus RX o krok dále. Na druhou stranu, když budete mít Volvo XC60 bez navigace, tuto moji výtku nezaznamenáte.
Vzadu se s místem příliš neplýtvá a je ho zde tak akorát. Na druhou stranu ani žádný z podobně dlouhých konkurentů na tom není o mnoho lépe. Zadní sedadla jsou dělená v poměru 40:20:40. To znamená, že krajní místa jsou plnohodnotná a střední díl slouží při obsazení dvojicí osob jako praktická loketní opěrka. Sklápění sedadel snad nemůže být snadnější. Vznikne po něm rovná a snadno využitelná plocha. Toto řešení je velmi praktické a funkční. Prostor pro náklad má 490 litrů a je snadno využitelný. Jen jeho podlaha byla možná trochu výš, než by bylo praktické.
Na silnici kultivovaný
Volvo XC60 je postaveno na technickém základě typu S80. To stejné je možné říci třeba také o modelech V70, XC90, ale také třeba o Land Roveru Freelander. Spolu s nejvýkonnějším vznětovým motorem je standardem pohon všech kol s elektronicky ovládanou spojkou umístěnou u zadní nápravy, která v případě prokluzu předních kol připojuje pohon zadních kol.
Pohon všech kol je ale ve srovnání s německou konkurencí spíše pomalý, a tak zadní kola zvětšující celkovou adhezi připojuje až relativně pozdě. V praxi proto máte za volantem tohoto Volva pocit, že řídíte spíše automobil vybavený pouze pohonem předních kol. Pohon 4x4 je v tomto případě jen jakousi pojistkou při jízdě po opravdu kluzkém povrchu.
Při jízdě s tímto automobilem je zřejmé jeho důsledně komfortní zaměření. Podvozek je spíše měkčí, řízení má malý převod a řidiče neobtěžuje přílišnou sdílností o stavu povrchu pod předními koly. Do tohoto obrazu vhodně zapadají také sedadla, která postrádají boční vedení.
Díky spojení všech těchto vlastností jsem po chvíli zcela změnil jízdní styl. Potlačil jsem veškeré emoce vyvolané dynamickým vzhledem. Při poklidném jízdním stylu začalo být Volvo XC60 jako mávnutím kouzelného proutku mnohem příjemnější a svoji posádku více hýčkalo. Ve vysokých otáčkách hlučný motor se rázem stal takřka neslyšným a například na ovládání navigačního systému bylo rázem více času.
Testované auto bylo vybavené nejvýkonnější verzí pětiválcového turbodieselu 2,4 litru s největším výkonem 205 koní a manuální převodovkou. Tento motor je v nabídce novinkou a nahradil motor se stejným objemem a označením. Nyní je ale vybaven dvojicí turbodmychadel, která zrychlují jeho reakce a zajišťují lepší dynamiku.
Motor opravdu potěšil nejen silou, ale také hlučností a kultivovaností, které jsou na vyšší úrovni, než tomu bylo dříve. Vzhledem k charakteru Volva XC60 se mi zdálo, že pro ježdění s tímto automobilem bude příjemnější samočinná převodovka, která se dodává na přání, než manuální řazení, které by mohlo být o trochu přesnější – to je ale věc osobních preferencí.
Aktivní systémy
Pro model XC60 Volvo připravilo paletu známých i nových systémů, jejichž úkolem je zvýšení zejména aktivní bezpečnosti. Testovaný vůz byl vybaven jejich kompletním menu obsahujícím například systém varování před nechtěným opuštěním jízdního pruhu, monitoringem mrtvého úhlu vnějších zpětných zrcátek, zařízením hlídajícím bezpečnou vzdálenost od vpředu jedoucího automobilu nebo systémem, který dokáže automobil zastavit nebo zpomalit při nepozorné jízdě v koloně.
S výjimkou posledního z nich, který se mi nepodařilo v běžném provozu aktivovat (pracuje do rychlosti 30 km/h, kdy hlídá při popojíždění prostor vpředu a v případě rychlejšího přiblížení vozu vpředu aktivuje brzdy, čímž nárazu buď zcela, nebo částečně zamezí), se všechny ostatní ukázaly jako funkční. Občas se dokonce zdálo, že Volvo je mohlo nastavit benevolentněji. Například při jízdě na zatáčkovitých silnicích systém upozorňující na správnou jízdu v rychlostním pruhu zbytečně oznamoval přiblížení se vnitřnímu okraji zatáčky.
Systém hlídající bezpečnou vzdálenost vpředu zase občas nečekaně varoval gongem a blikajícím světlem při předjíždění pomalejšího vozu. V dešti zase hlídání mrtvého úhlu občas posílalo falešný poplach. Volvo XC60 do segmentu kompaktních SUV nastoupilo jakožto konkurent především německých vozů daného segmentu. Jízdním projevem se ale značně liší a je zaměřené poněkud jinak. Jeho charakter je v mých očích rodinnější, a jakkoliv to může být zavádějící, tak také ženštější.
Až usednutí za volant na výše umístěná sedadla ale ukázalo, že XC60 se nese v tradičním stylu svého výrobce. Už zabouchnutí masivních dveří dokáže v člověku vyvolat pocit robustnosti. Nutno říci, že velmi příjemné je také provedení přístrojové desky a zejména kombinace použitých materiálů.
Na první pohled působí interiér velmi přátelským a příjemně vzdušným dojmem. Skutečnost, že ovládání pokročilých funkcí v čele s navigačním systémem (mohl by mít lepší displej) není tak snadné, jak by se mohlo zdát, zjistíte až po chvíli a v praktickém provozu. Jeho ovládání se totiž provádí tlačítky umístěnými na zadní straně volantu v kombinaci s malými spínači na středovém panelu.
K tomu navíc Volvo připravilo ještě dálkové ovládání. V tomto ohledu jsou německé značky nebo například i Lexus RX o krok dále. Na druhou stranu, když budete mít Volvo XC60 bez navigace, tuto moji výtku nezaznamenáte.
Vzadu se s místem příliš neplýtvá a je ho zde tak akorát. Na druhou stranu ani žádný z podobně dlouhých konkurentů na tom není o mnoho lépe. Zadní sedadla jsou dělená v poměru 40:20:40. To znamená, že krajní místa jsou plnohodnotná a střední díl slouží při obsazení dvojicí osob jako praktická loketní opěrka. Sklápění sedadel snad nemůže být snadnější. Vznikne po něm rovná a snadno využitelná plocha. Toto řešení je velmi praktické a funkční. Prostor pro náklad má 490 litrů a je snadno využitelný. Jen jeho podlaha byla možná trochu výš, než by bylo praktické.
Na silnici kultivovaný
Volvo XC60 je postaveno na technickém základě typu S80. To stejné je možné říci třeba také o modelech V70, XC90, ale také třeba o Land Roveru Freelander. Spolu s nejvýkonnějším vznětovým motorem je standardem pohon všech kol s elektronicky ovládanou spojkou umístěnou u zadní nápravy, která v případě prokluzu předních kol připojuje pohon zadních kol.
Pohon všech kol je ale ve srovnání s německou konkurencí spíše pomalý, a tak zadní kola zvětšující celkovou adhezi připojuje až relativně pozdě. V praxi proto máte za volantem tohoto Volva pocit, že řídíte spíše automobil vybavený pouze pohonem předních kol. Pohon 4x4 je v tomto případě jen jakousi pojistkou při jízdě po opravdu kluzkém povrchu.
Při jízdě s tímto automobilem je zřejmé jeho důsledně komfortní zaměření. Podvozek je spíše měkčí, řízení má malý převod a řidiče neobtěžuje přílišnou sdílností o stavu povrchu pod předními koly. Do tohoto obrazu vhodně zapadají také sedadla, která postrádají boční vedení.
Díky spojení všech těchto vlastností jsem po chvíli zcela změnil jízdní styl. Potlačil jsem veškeré emoce vyvolané dynamickým vzhledem. Při poklidném jízdním stylu začalo být Volvo XC60 jako mávnutím kouzelného proutku mnohem příjemnější a svoji posádku více hýčkalo. Ve vysokých otáčkách hlučný motor se rázem stal takřka neslyšným a například na ovládání navigačního systému bylo rázem více času.
Testované auto bylo vybavené nejvýkonnější verzí pětiválcového turbodieselu 2,4 litru s největším výkonem 205 koní a manuální převodovkou. Tento motor je v nabídce novinkou a nahradil motor se stejným objemem a označením. Nyní je ale vybaven dvojicí turbodmychadel, která zrychlují jeho reakce a zajišťují lepší dynamiku.
Motor opravdu potěšil nejen silou, ale také hlučností a kultivovaností, které jsou na vyšší úrovni, než tomu bylo dříve. Vzhledem k charakteru Volva XC60 se mi zdálo, že pro ježdění s tímto automobilem bude příjemnější samočinná převodovka, která se dodává na přání, než manuální řazení, které by mohlo být o trochu přesnější – to je ale věc osobních preferencí.
Aktivní systémy
Pro model XC60 Volvo připravilo paletu známých i nových systémů, jejichž úkolem je zvýšení zejména aktivní bezpečnosti. Testovaný vůz byl vybaven jejich kompletním menu obsahujícím například systém varování před nechtěným opuštěním jízdního pruhu, monitoringem mrtvého úhlu vnějších zpětných zrcátek, zařízením hlídajícím bezpečnou vzdálenost od vpředu jedoucího automobilu nebo systémem, který dokáže automobil zastavit nebo zpomalit při nepozorné jízdě v koloně.
S výjimkou posledního z nich, který se mi nepodařilo v běžném provozu aktivovat (pracuje do rychlosti 30 km/h, kdy hlídá při popojíždění prostor vpředu a v případě rychlejšího přiblížení vozu vpředu aktivuje brzdy, čímž nárazu buď zcela, nebo částečně zamezí), se všechny ostatní ukázaly jako funkční. Občas se dokonce zdálo, že Volvo je mohlo nastavit benevolentněji. Například při jízdě na zatáčkovitých silnicích systém upozorňující na správnou jízdu v rychlostním pruhu zbytečně oznamoval přiblížení se vnitřnímu okraji zatáčky.
Systém hlídající bezpečnou vzdálenost vpředu zase občas nečekaně varoval gongem a blikajícím světlem při předjíždění pomalejšího vozu. V dešti zase hlídání mrtvého úhlu občas posílalo falešný poplach. Volvo XC60 do segmentu kompaktních SUV nastoupilo jakožto konkurent především německých vozů daného segmentu. Jízdním projevem se ale značně liší a je zaměřené poněkud jinak. Jeho charakter je v mých očích rodinnější, a jakkoliv to může být zavádějící, tak také ženštější.