Lidovky.cz

Víme, že nejsme moc oblíbení

Evropa

  9:30
PRAHA - Ruská letecká společnost Aeroflot ještě před oficiálním zahájením privatizace Českých aerolinií přiznává zájem o převzetí ČSA. „Víme, že image Ruska a ruských firem není taková, o jakou bychom stáli, a skandál s dodávkami plynu nám určitě nepomáhá,“ říká zástupce generálního ředitele Aeroflotu Lev Košljakov. Ruská letecká společnost je ale zatím jediným oficiálním zájemcem o ČSA.

Zástupce generálního ředitele Aeroflotu Lev Košljakov foto: Jindřich MynaříkLidové noviny

Aeroflot je zatím první společností, která otevřeně oznámila svůj zájem účastnit se privatizace ČSA ještě před jejím začátkem. Co vás na ČSA tak láká?
Naší strategií je investovat a rozšiřovat náš byznys do Evropy. Neskrýváme ani to, že strategické partnerství s některou z evropských leteckých společností by nám umožnilo využívat část výhod, které jsou nyní v rámci projektu „Otevřené nebe“ přístupné pouze evropským dopravcům.

Hovoříte-li o dlouhodobém záměru Aeroflotu expandovat do Evropy, zvažujete kromě ČSA ještě nějaké další akvizice?
V rámci Evropy se v této chvíli soustřeďujeme pouze na ČSA. Zároveň se dále rozhlížíme po trhu ruském.

Jak výrazná by byla role ruské vlády v rozhodování o účasti Aeroflotu v privatizaci ČSA?
Ruska vláda je naším majoritním akcionářem, vlastní 51 procent. Zástupci vlády jsou zastoupeni v představenstvu naší společnosti a rozhodují o strategických krocích firmy. V představenstvu jsou jak vládní úředníci, tak i nezávislí manažeři najatí vládou. V současnosti disponujeme předběžným souhlasem vlády připravit se na privatizaci ČSA. Na druhou stranu 49 procent akcionářů jsou nevládní investoři, kteří činí z Aeroflotu ryze obchodní společnost. Nejsme již nástrojem vládní politiky, jako tomu bylo v dobách Sovětského svazu.

Skutečnost, že většinovým vlastníkem Aeroflotu je ruská vláda, vzbuzuje v Česku obavy. I někteří představitelé české vlády varují před prohlubováním závislosti na Rusku, a to zejména nyní, v době přerušení dodávek ruského zemního plynu do Evropy. Nevnímáte právě tuto krizi jako určitý handicap?
Ano, jsme si vědomi, že image Ruska a ruských firem na západě není taková, o jakou bychom stáli. Skandál s dodávkami plynu nám určitě nepomůže ji zlepšit. Ale srovnávat letecké odvětví s plynem je nemožné. Ani ČSA, ani Aeroflot nejsou monopolem. Žádná letecká společnost dnes nemůže blokovat přepravu cestujících do jakýchkoliv destinací. Protože nepřepraví-li je ona sama, přepraví je někdo jiný.

Zejména v politických kruzích ale zaznívají obavy, že případný úspěch Aeroflotu při privatizaci ČSA by otevřel dveře ruským investorům ke strategické privatizaci Letiště Praha...

Rozhodnutí o účasti v takových privatizačních projektech může opravdu udělat pouze ruská vláda. Za Aeroflot ale mohu prohlásit, že o privatizaci pražského letiště neuvažujeme, nespadá do našeho byznysu. Aeroflot navíc přece nikdy nebude moci donutit českou vládu prodat letiště někomu, koho si sama nevybere.

Donutit ne. Ale můžete ovlivnit provoz letiště. Proto vláda v privatizačním projektu bude s největší pravděpodobností trvat na tom, aby se budoucí majitel ČSA zaručil, že Letiště Praha zůstane hlavní základnou ČSA. Souhlasíte s touto podmínkou?
Myslím si, že dává smysl. Naše základní plány počítají s tím, že Letiště Praha zůstane základnou ČSA, a navíc se stane přestupní stanicí dalších našich letů. Chtěli bychom posílit lety ČSA do oblasti střední a jižní Evropy a přepravovat přes Prahu do těchto destinací cestující, kteří nyní využívají k přestupu letiště ve Frankfurtu či Mnichově.

Stávající management ČSA tvrdí, že perspektivní jsou zejména východní trhy. Jak by probíhala expanze ČSA na východ, pakliže by Aeroflot uspěl v privatizaci?
Aeroflot má velmi rozsáhlou síť linek z Moskvy na Dálný východ a do oblasti jihovýchodní Asie. ČSA bychom mohli využít k dopravě pasažérů těchto letů k přestupům na delší lety Aeroflotu. Ano, takový plán by určitě nenaplnil ambice pilotů létat přímo do Šanghaje, ale pro hospodaření ČSA by byl přínosný. Oběti by musely přinést obě strany. My bychom se pravděpodobně ve prospěch ČSA vzdali některých destinací v západní Evropě.

Z řad pilotů ČSA zaznívají hlasy, které nejsou z Aeroflotu příliš nadšené. Poukazují na vyšší nehodovost Aeroflotu, na někdy kontroverzní dodržování předpisů...
To ale není pravda. Jsme lídrem na ruském trhu, dokázali jsme přežít složitou situaci na ruském trhu po kolapsu průmyslu v 90. letech a vyrovnat se s mezinárodní konkurencí. Jsme certifikováni mezinárodní leteckou asociací IATA a máme i její certifikát IOSA, který potvrzuje dodržování mezinárodních bezpečnostních standardů. Používáme i moderní letadla. Doplácíme však na mnohdy kontroverzní image ruského leteckého trhu, na kterém zejména menší aerolinky vždy nedodržují pravidla, dochází k nehodám letadel a helikoptér. Myslím si ale, že piloti ČSA se především strachují o to, aby neztratili možnost létat dlouhé zaoceánské linky, na kterých nyní pilotují Airbusy A310. Tato letadla jsou ale zastaralá, jejich provoz není ekonomický. Flotila musí odpovídat strategii společnosti, ne přáním pilotů.

Znamená to, že byste v případě privatizačního úspěchu omezili dálkové linky ČSA?
Ne. Naším záměrem by nebylo rušit např. linku ČSA mezi Prahou a New Yorkem. Pakliže by nebyla ztrátová.

Vyjádřil jste se nelichotivě o A310. Chtěli byste změnit složení flotily ČSA?
Takové rozhodnutí by bylo výhradně záležitostí managementu. Určitě bychom přišli s nějakými návrhy. Obecně lze říci, že za optimální letouny na střední vzdálenosti považujeme Airbus A320 a na dlouhé lety máme objednávky jak u Airbusu, tak u Boeingu.

V souladu s pravidly EU se nemůže společnost mimo EU stát majoritním vlastníkem evropských aerolinek. Už jste si vybrali partnera? Hovoří se například o vašem spojenectví s českou investiční skupinou Penta.
Jednáme s několika potenciálními partnery a jsme nyní ve finální fázi výběru. Našeho strategického partnera zatím nemohu jmenovat, ale bude to velká finanční firma se sídlem v Česku.

Nepovažujete to, že musíte k privatizaci ČSA využít spojenectví s další firmou, za výraznou nevýhodu v porovnání se svými možnými konkurenty z EU?
Z provozního hlediska to nevýhoda je. Ale pro českou vládu by partnerství s domácím investorem bylo zárukou, že jsme pod kontrolou evropského kapitálu.

Vláda očekává za prodej ČSA zhruba 3-5 miliard korun. Jste ochotni v současné době tolik zaplatit?
Je logické, že na tuto otázku mohu těžko odpovědět. Je zřejmé, že každá vláda usiluje o co možná nejvyšší privatizační výnos. Z našeho pohledu mohu říct, že nejsme finančními investory, pro které je cena hlavním určujícím faktorem. My nekupujeme firmu se záměrem ji ve střednědobém horizontu prodat se ziskem. My chceme koupit firmu, kterou hodláme dále rozvíjet a investovat do ní. Je klidně možné, že tyto budoucí investice by nakonec překročily kupní cenu. Rozhodně nehodláme koupit ČSA za jakoukoliv cenu.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.