Lidovky.cz

SPECIÁL: Otevření nové části okruhu uleví pražské dopravě, budí ale emoce

Ekonomika

  15:00
PRAHA - Na pondělní otevření jihozápadní části pražského okruhu netrpělivě čekají desítky tisíc řidičů, kterým nová spojka umožní objet pravidelné kolony v Praze. Okruh ovšem nebudí pouze pozitivní emoce, například pro ministra dopravy Víta Bártu byl příliš drahý, nákladním dopravcům zase vadí, že budou muset zcela vyklidit Jižní spojku a Barrandovský most.

Nově dostavěná část pražského okruhu foto: ČTK

"Mám k této stavbě ambivalentní vztah, na jedné straně je velmi potřebná, na druhé straně velmi drahá," nechal se několikrát slyšet Bárta.

Videoreportáž z výstavby


Podobně se vyjádřil i jím dosazený šéf Ředitelství silnic a dálnic Jiří Švorc. Podle něj stavbu prodražila mimo jiné dlouhá příprava, ta trvala 17 let.

Parametry nové části velkého pražského okruhu, která spojí západ a východ republiky:

 - jízda mezi brněnskou D1 a plzeňskou D5 za 19 minut 

- nový úsek převezme až 70.000 vozidel za 24h 

- 23 km novostavby Slivenec - Lahovice - Vestec - Modletice 

- komplexní rekonstrukce 7 km dlouhého úseku Třebonice - Slivenec 

- 2,5 km dlouhá estakáda přes Berounku a Vltavu
 
- 1,7 km dlouhý tunel Lochkov 
- 1,9 km dlouhý tunel Cholupice 

- 425 m dlouhý most přes Lochkovské údolí

- moderní liniové řízení dopravy 

- dvě rozsáhlá mimoúrovňová křížení - u Modletic (D1) a Zbraslavi

Investice do samotné výstavby 23 kilometrů dlouhého úseku činila 18,3 miliardy korun bez daně z přidané hodnoty.

Ministerstvo nestihlo stavbu kvůli faktickému dokončení prací zařadit do svého úsporného programu, na náklady si chce proto alespoň důkladně posvítit. "Faktury bude nutné po kontrole jejich oprávněnosti uhradit, zároveň tam ale probíhá audit ministerstva dopravy a Nejvyššího kontrolního úřadu," řekl ČTK Švorc.

Dopravci zase kritizují rozhodnutí pražského magistrátu, podle kterého budou mít kamiony po otevření okruhu zakázán vjezd na Barrandovský most a přilehlou část Jižní spojky. Kamiony mířící například z Liberce nebo Hradce Králové do Plzně tak budou muset objíždět Prahu po D1 a okruhu, čímž se jim trasa prodlouží o 22 kilometrů.

Na dálnici a okruhu navíc budou muset platit mýtné. Sdružení dopravců Česmad Bohemia už varovalo, že se na D1 na výjezdu z Prahy budou tvořit dlouhé kolony. Praha si naopak od zákazu slibuje návrat osobních aut na Jižní spojku, kterou řada řidičů nyní raději objíždí přes rezidenční čtvrtě.Postup zprovozňování Pražského okruhu.
Obecně ale řidiči očekávají od nového propojení brněnské dálnice D1, plzeňské dálnice D5, karlovarské rychlostní silnice R6 a chomutovské R7 zásadní zlepšení dopravní situace v Praze a okolí. Nová dálnice by měla převzít až 70.000 vozidel denně, na Jižní spojce jich nyní jezdí zhruba 100.000 denně.

Prohlédněte si podrobné mapy nových úseků


Mapa jižní části Pražského okruhu - úsek 513Mapa jižní části Pražského okruhu - úsek 512Mapa jižní části Pražského okruhu - úsek 514Podrobné mapy nových úseků


"Otevření nové části okruhu zkrátí naši průměrnou přepravní dobu z Kladna do Brna o přibližně 30 minut. Umožní nám to mimo jiné lépe plánovat závozy do přesně daných časových oken," uvedl například obchodní ředitel logistické společnosti Dachser Czech Republic Jan Polter.

Několik unikátů
Nová dálnice mezi Slivencem a Modleticemi se jako aktuálně největší silniční stavba v České republice může pyšnit několika unikáty. Její součástí je například 2,5 kilometru dlouhá mostní estakáda přes řeky Berounku a Vltavu, dva téměř dvoukilometrové tunely Cholupice a Lochkov nebo dvě velké mimoúrovňové křižovatky, jedna s výpadovkou na Příbram, druhá s D1.

Videa: Dokončovaný okruh ze vzduchu i z auta



Jako na první české dálnici zde bude fungovat takzvané liniové řízení dopravy. To umožní zvýšit kapacitu komunikace. Hlavní součástí systému je hustá síť proměnných příkazových značek pro každý jízdní pruh. Systém má automaticky přenášet do provozu aktuální dopravní informace a regulovat plynulost dopravy, což je rozdíl proti běžným informačním tabulím na dálnicích, které řidičům pouze sdělují dílčí fakta.

Výstavba nejdelšího mostu v Česku - klikněte pro zvětšení
Časosběrné fotky výstavby mostu přes údolí Vltavy a Berounky.

Lesk pondělnímu ceremoniálu dodá účast prezidenta Václava Klause, který se otevírání silnic účastní jen zcela výjimečně. Otázkou zůstává, kdy bude dokončen celý velký pražský okruh, jehož plánovaná délka je 83 kilometrů.

Hotovo je i s nejnovější částí pouze 40 kilometrů. Navazovat by měla stavba od D1 směrem do Běchovic, termín ale není znám.

Okruh pomůže i letišti
Otevření okruhu v jižní části města zkrátí řidičům, kteří se potřebují dostat na letiště Praha/Ruzyně, dobu jízdy o desítky minut. Mimo špičku bude nově možné cestovat z brněnské dálnice D1 k plzeňské dálnici D5 za 19 minut, což je dnes možné zvládnout průměrně za 37 minut, ve špičce i více jak za hodinu.

Nová část Pražského okruhu pomůže především cestujícím z Moravy nebo jižních Čech. "Otevření Pražského okruhu znamená pro Letiště Praha zhruba 100 000 cestujících ročně, kteří by jinak letěli spíše z Vídně či Bratislavy," řekl Stanislav Zeman, výkonný ředitel pro letecký obchod, marketing a řízení produktu Letiště Praha.

Navíc bude celý Pražský okruh opatřen na nových dopravních značkách cílem Letiště. "Řidiči se nyní nově ze své komunikace napojí ještě před Prahou na nový okruh a navigační systém je snadno a rychle dovede až na odbočku v Praze Ruzyni," doplňuje tisková mluvčí Martina Vápeníková.

Základní údaje o silničním okruhu kolem Prahy

Charakteristika: Budovaný silniční okruh kolem Prahy (R1) je součástí národní dálniční sítě s transevropským významem. Po dokončení poskytne propojení mezi dálnicemi a rychlostními komunikacemi sbíhajícími se v Praze, které do hlavního města zbytečně přivádějí tisíce automobilů tranzitní dopravy.

R1 propojí především dálnice a rychlostní silnice D1 (od Brna), plánovanou D3 (od Českých Budějovic), R4 (od Příbrami), D5 (od Plzně), R6 (od Chebu), R7 (od Chomutova), D8 (od Ústí nad Labem), R10 (od Liberce) a D11 (od Hradce Králové). Situace, kdy po desítkách let výstavby jsou v provozu pouze čtyři z 11 úseků R1 (další tři se otevřou 20. září, čímž bude zprovozněna zhruba polovina plánovaného okruhu) je jedním z největších problémů české silniční dopravy s dopadem na celou střední Evropu.

Historie: První plány na vybudování rychlostního silničního okruhu kolem Prahy vznikly již ve 30. letech minulého století. Okruh byl v mnoha místech naplánován tak, jak je projektován i dnes (například dnes sporná část přes Suchdol s mostem přes Vltavu), jinde, především na jihu a východě Prahy, měl být blíže centra. Připravovanou stavbu zastavila druhá světová válka. Okupační správa sice stavbu zahájila (v tzv. tangentní variantě směry Ústí nad Labem - České Budějovice a Plzeň - Náchod), práce však byly na nátlak říšských úřadů zastaveny. Stavba nebyla obnovena ani po válce.

Další plány začaly vznikat až v 60. letech, po roce 1974, kdy byla Praha významně rozšířena o okolní obce, se začalo s přípravou okruhu zhruba v dnešní trase. První malé úseky dnešní R1 byly postaveny v 80. letech jako "vynucené" při výstavbě rychlostní silnice R10 na Mladou Boleslav a dálnic D11 (Satalice - Horní Počernice) a D5, díky níž byl v roce 1983 otevřen úsek ze Slivence do Třebonic. Další významnější část byla otevřena v roce 1993 (Horní Počernice - Běchovice) a poté až v srpnu 2000, a to z Třebonic do Řep. Poslední dokončený úsek je z roku 2001 (Řepy - Ruzyně).

Celková délka:
asi 81 km (může být i delší, stále se zvažují některé změny trasy), z toho dokončeno zhruba 41 km (včetně 23 km jihozápadní části, která bude otevřena 20. září).

Termín dokončení
: Předpokládaný termín dokončení celého okruhu R1 je neustále posouván, stavbu zdržuje jak nedostatek peněz, tak neschopnost vyjednat a prosadit trasy některých úseků. Například ještě v roce 2003 se tvrdilo, že velká část z okruhu má být dokončena na sklonku roku 2007, později politici hovořili o dokončení v letech 2010 až 2013. Sdružení pro výstavbu silničního okruhu kolem Prahy, jehož členy je řada politiků, má za cíl usilovat o dokončení celého okruhu do roku 2015.


Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.