Orlická přehrada slaví 50. Nahlédněte dovnitř

Tehdy odolala zátěži, se kterou se při jejím budování vůbec nepočítalo. Novinářům to dnes řekl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.

Stavba přehrady začala v roce 1954 a hlavní část prací pokračovala až do roku 1961. "Budovalo se to - známe to z těch historických a dokumentárních filmů - způsobem budovatelským. Člověk mohl mít někdy obavy, jak vůbec takováto stavba vznikala. Mohu ale říci, že toto vodní dílo bylo vybudováno velmi poctivě," ujistil Kubala.

Prokázaly to podle něj právě katastrofické povodně v letech 2002 a 2006, které přehrada podle ředitele ustála se ctí. "A to byla ta největší zkouška," dodal. Podotkl, že v roce 2002 do přehrady přitékala desetitisíciletá voda a odtékala tisíciletá.

Jak nahlédnout dovnitř? Lidem, kteří mají zájem si prohlédnout útroby orlické hráze a elektrárnu, je věnován pilotní návštěvnický projekt, který odstartoval koncem června a potrvá během letní sezony. Podle zájmu by se v něm mělo pokračovat i v příštích letech.

Podle ředitele sekce správy povodí Tomáše Kendíka byla tehdy díky Orlíku oddálena kulminace na Vltavě o 17 hodin, a lidé na dolním toku, tedy ve Štěchovicích, v Praze či Kralupech, se tak na příchod velké vody mohli lépe připravit. Zvládly se evakuovat ohrožené oblasti, postavit norné stěny a podobně.

Přehrada také zadržela velké množství materiálu ze zatopených lokalit, a tím přispěla mimo jiné k tomu, že v Praze nebyl protržen Karlův most tak jako při podobně ničivých záplavách v roce 1890.

V minulosti se objevovaly výtky, že vodohospodáři mohli následky povodně ještě zmírnit, kdyby začali dříve vypouštět vodu. Kubala to ale odmítá.

Poukázal na to, že vypouštění přehrady se musí řídit manipulačním řádem, který vychází z hydrologických předpovědí. "V rámci manipulací se dělá maximum," zdůraznil. Připomněl, že v roce 2002 si rekreanti stěžovali na zatopené pláže, o rok později bylo zase extrémní sucho. "S přírodou nemůžeme dělat nic, ale můžeme pracovat se situací, která nastane," uvedl.

Vltavská kaskáda Povodí Vltavy spravuje celou Vltavskou kaskádu, kam patří Lipno I, Lipno II, Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice a Vrané.

Kendík v této souvislosti upozornil na to, že v srpnu 2002 se do přehrady kvůli vydatným dešťům dostalo 2,5 miliardy metrů krychlových vody. "I kdyby byl Orlík prázdný, nedokázal by povodni zabránit," namítl.

V minulosti byly na přehradě zahájeny přípravné projekční práce na vybudování zdvihadla pro větší rekreační lodě, které by umožnilo plavbu z Českých Budějovic směrem na Prahu.

"Stavební připravenost je hotova, ale je potřeba to zdokonalit a osadit technologií. Ten projekt byl ale podle mých informací v loňském roce zastaven, protože je to otázka priorit finančních prostředků," uvedl Kubala. O dalším pokračování projektu musí rozhodnout ministerstvo dopravy a Ředitelství vodních cest. Zatím se mohou dostat přes Orlík jen menší lodě.

ČTĚTE DALŠÍ REPORTÁŽE: Stavba nejdelšího mostu finišuje. Podívejte se do jeho útrob Podzemní chlouba Prahy? Tajemné kolektory Podívejte se do útrob obřího zasobníku na benzín

Celkový objem vody v Orlické nádrži, která je dlouhá 68 kilometrů a zasahuje kromě samotné Vltavy také na Otavu a Lužnici, činí 716,5 milionu metrů krychlových. Nádrž je využívána k rekreaci, vodním sportům, rybolovu a také k odběrům povrchové vody.



Ve spodní části přehrady je umístěna vodní elektrárna. Hráz přehrady je 81,5 metru vysoká a její šířka je 450 metrů. Podle Kubaly jde o největší tížnou, tedy gravitační hráz ve střední Evropě.