Údajným důvodem jejich protestu je neustálé snižování počtu letadel ve flotile Českých aerolinií. Jejich obavy lze pochopit. Pro každé letadlo ve flotile zaměstávají aerolinky zhruba deset pilotů. Čím méně bude letadel, tím méně bude i pilotů.
ČTĚTE TAKÉ: |
Zeštihlování flotily je ale v současnosti pouze záminkou k akci, se zcela odlišným cílem. Pilotům tentokrát nejde o ztrátu práce, ale o snížení platů. ČSA se totiž sedmi turbovrtulových letounů ATR a čtyř Aitbusů A 320 nezbavují. Chtějí je převést do dceřinné charterové společnosti Holidays Czech Airlines, se kterou budou od příštího roku v holdingu.
Možnost přejít i s letouny do Holidays Czech Airlines bude mít i většina pilotů. Problém ale je, že si výrazně pohorší. Na rozdíl od Českých aerolinií se jejich výdělek v Holidays Czech Airlines bude odvíjet od jejich výkonu, tedy počtu nalétaných hodin.
Na místě není ani kritika odborářů, že pětiletý restrukturalizační plán, se kterým „po boji“ souhlasili, s tak výrazným zeštihlováním flotily nepočítá. Došlo totiž k výrazné změně ekonomického vývoje. Kdo předpokládal, že se ekonomika po hluboké recesi začne opět propadat? Kdo očekával, že reálný bude i donedávna nemyslitelný bankrot jednoho z členských států eurozóny, či dokonce rozpad samotné eurozóny? Hospodářské politiky států a firem se musí pružně přizpůsobovat novým podmínkám. Jen tak mohou přežít.
Škrtá i konkurence
Operativní změny neprovádí jen ČSA. Německá společnost Lufthansa se například v očekávání nové vlny krize rozhodla do poloviny příštího roku o pětinu snížit kapacitu svých cargo služeb (přeprava nákladu). Americké aerolinky American Airlines dokonce vstoupily do dobrovolného bankrotu, aby získaly ochranu před věřiteli a také čas na nezbytnou restrukturalizaci.
ČTĚTE TAKÉ: |
Lamentování nad převody letadel z Českých aerolinií do Holidays Czech Airlines zní naivně. Koncept Aeroholdingu nevznikl proto, aby dal společnosti vznešenější název, ale proto, aby umožnil operativní spolupráci zúčastněných firem.
Jeho vytvoření nebylo motivováno snahou získat konkurenční výhodu oproti jiným dopravcům, nýbrž umožnit právě Českým aeroliniím jediné -přežít. Hraní na nacionalistickou notu tvrzením, že České aerolinie jsou národním leteckým dopravcem, jsou falešná.
Žádný „národní“ dopravce neexistuje a národ ho ani nepotřebuje. České aerolinie jsou jednou z mnoha aerolinek, které působí na klesajícím trhu. Jejich hospodaření je ztrátové a jejich vlastnictví státu nepřináší žádný přínos.
Vedení ČSA se snaží všemi prostředky předejít bankrotu a připravuje aerolinky k převzetí strategickým partnerem. Je zřejmé, že toho dosáhnou za cenu dalších odprodejů. Piloti vědí, že tak dobře jako ve státem vlastněných ČSA se jinde budou mít jen stěží. Proto ten humbuk.
