Lidovky.cz

V Česku schází tisíc kilometrů dálnic, stát nemá peníze

Ekonomika

  11:00
PRAHA - Více než 16 miliard korun zaplatí v příštím roce stát za pokračování prací na stavbách dálnic a rychlostních komunikací v Česku. V plánu Státního fondu dopravní infrastruktury je dvacet dálničních staveb a osm staveb na rychlostních komunikacích.

Dálnice (ilustrační foto) foto: ČTK

Ve většině případů jde o pokračování projektů zahájených v minulých letech. Jedinou novou akcí je modernizace nejstarší české dálnice D1 v úseku Mirošovice-Kývalka. Celkově má nový povrch a rozšíření dálnice v tomto úseku stát 23,6 miliardy korun. V příštím roce je na tento projekt vyčleněno v rozpočtu fondu dopravy půldruhé miliardy.

„Modernizace by mohla trvat deset let. Bude mít celkem pět etap a pětadvacet úseků. Děláme vše pro to, abychom v příštím roce rozjeli vedle modernizace dálnice D1 i dostavbu klíčových staveb, jako je například dálnice D8 Lovosice Řehlovice,“ uvedl René Poruba, šéf Ředitelství silnic a dálnic.

EU na údržbu peníze nedává

Ředitelství chce dálnici D1 rozšířit o tři čtvrtě metru na každé polovině. Průběh modernizace ale bude záviset na postojích dalších účastníků řízení, na rychlosti výkupu potřebných pozemků i na financování. Dopravní resort se spoléhal na to, že většinu peněz získá z evropských dotací - v Bruselu však narazil.

ČTĚTE TAKÉ:

„Financovat údržbu z evropských peněz není možné. Můžete postavit novou dálnici, ale pokud jde jen o údržbu, na to evropské peníze nejsou,“ vzkázal mluvčí Evropské komise Ton van Lierop. Ani tato stavba, která příští rok teprve začne, nepřispěje k rozšíření silniční sítě v Česku. Ta k prvnímu lednu letošního roku zahrnovala 734 kilometrů dálnic, 422 kilometrů rychlostních komunikací a 54 596 kilometrů silnic nižších tříd.

Podle usnesení vlády, přijatého před dvanácti lety, je cílovým stavem 944 kilometrů dálnic a 1228 kilometrů rychlostních komunikací. „Česko je v Evropě unikát, rozeznává dva druhy dálnic. Běžné, jejichž parametry odpovídají evropským, a pak méně komfortní, které nazývá rychlostními komunikacemi. V obou druzích Česku chybí tisíc kilometrů k dobudování fungující sítě,“ řekl Jiří Petrák, šéf inženýrské společnosti Mott MacDonald Praha, která se na budování dopravní infrastruktury v Česku podílí.

Není dokončený Pražský okruh. V nedohlednu je R35, kvůli tomu se na severní Moravu musí jezdit přes Brno. Nejsou dokončeny obchvaty menších měst, to jsou stovky projektů. Není R11 na severu Moravy, propojení Ostravy na Slovensko. Není R55, která by měla zajistit severojižní spojení.

Pražský okruh

Pokud by výstavba pokračovala dosavadním tempem, pak se dosažení cílového stavu odsune o patnáct let na rok 2040. Hlavní překážkou je jednak dlouhé přípravné řízení, které trvá až devět let. Staví se proto ne ty stavby, které jsou potřebné, ale ty, které mají alespoň nějaké razítko. Příkladem je zbytečná severomoravská dálnice D47.

„To je chybný projekt. Nedoporučili jsme smlouvu se společností Housing & Construction, protože byla pro Česko nevýhodná, stát ji nakonec zrušil. Ale současně jsme upozorňovali, že ten projekt je chybný i po technické stránce, je nesmírně nákladný a technicky špatně řešený. To se nyní ukazuje,“ připomněl Jiří Petrák. Kvůli špatně provedenému podkladu se dálnice u Ostravy po čtyřech letech provozu zvlnila, je tu omezená rychlost a ŘSD kvůli podezření na podvod za 262 milionů korun podalo trestní oznámení.

Zadrhává se i PPP

Podstatnou překážkou rychlejšího tempa výstavby jsou finance. Česko může čerpat z EU v letech 2007 až 2013 dotace na stavby silnic ve výši 66 miliard korun. Do konce roku 2010 vyčerpalo 15 miliard a nyní se obává požádat o dalších 11 miliard korun. Evropská komise naznačila, že nebude dotovat předražené a neprůhledně zadané zakázky.

„Šlo třeba o most v Kolíně, ten nám Brusel hodil na hlavu kvůli podivnému výběrovému řízení, most ale už stojí a museli jsme jej zaplatit sami. Dalším příkladem je dálnice D8, kterou shazují ekologičtí aktivisté,“ řekl náměstek ministra dopravy Lukáš Hampl. Stavbu kolínského mostu za 1,2 miliardy korun získalo konsorcium, v němž figurovala firma Viamont, v době, kdy její bývalý majitel Aleš Řebíček seděl v křesle ministra dopravy.

S výstavbou by mohla pomoci metoda PPP, tedy partnerství soukromých a veřejných financí. „Příští rok se žádný takový projekt nezahájí,“ uvedl ministr dopravy Pavel Dobeš. Za poradenství při přípravě PPP na dálnici D3 stát zaplatil 120 milionů korun, ministerstvo dopravy letos podepsalo další rámcovou smlouvu s poradci na PPP za 140 milionů.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.