Mladý politik z městské části Dubeč povede klíčovou organizaci, kterou ročně protečou miliardy korun. Ropid totiž nevymýšlí jen jízdní řády metra, autobusů a tramvají či změny tras. Rozděluje také peníze mezi jednotlivé dopravce, kteří jsou v hlavním městě a okolí zapojení do systému Pražské integrované dopravy.
Na jménu Petra Tomčíka se podle ověřených informací serveru Lidovky.cz shodli členové magistrátní výběrové komise. Volbu musí ještě v úterý potvrdit rada hlavního města. Vzhledem k tomu, že v komisi seděla primátorka Adriana Krnáčová (za ANO) a vedl ji náměstek Petr Dolínek (ČSSD), mělo by jít o formalitu.
Prahou projede nová minitramvaj. Je první svého druhu v Česku |
„Do zasedání rady se k této záležitosti nebudu jakkoliv vyjadřovat,“ odpověděl pro Lidovky.cz Petr Tomčík. K mlčení se zavázali i členové výběrové komise.
Čtyřiatřicetiletý politik působí jako zastupitel v Dubči, kde je členem kontrolního výboru. Podle údajů v obchodním rejstříku je také předsedou Moravskoslezského svazu výrobců a dovozců elektroniky.
Zároveň je synem sociálního demokrata Jana Tomčíka, který byl pražským radním mezi lety 1998 a 2002. Na starosti měl oblast školství.
Ropid je zkratkové slovo ukrývající název Regionální organizátor Pražské integrované dopravy. Jde o nenápadnou příspěvkovou organizaci se sídlem v Rytířské ulici v samém centru Prahy. O její důležitosti ale svědčí to, že ve výběrové komisi na jejího předsedu zasedala primátorka i její náměstek pro dopravu.
Aktivity Ropidu jsou logicky s politikou hodně spjaté. Společnost se zhruba pěti desítkami zaměstnanců plní zadání, která jsou často spojená s požadavkem na úspory v hromadné dopravě.
Návrhy větších změn pak vždy provází humbuk a bouřlivé reakce městských částí či občanů, kterým se nelíbí prodloužení intervalů, změny nebo dokonce rušení linek.
Roztrhané rušení metra
Představitelé města musí často balancovat na hraně mezi úsporami a politickými body. Nejznámějším případem byla myšlenka zrušit první ranní a poslední večerní metro. Stalo se tak v roce 2010 a razantní změny měly přinést úsporu 300 milionů za rok. Jenže vlna odporu veřejnosti, u níž hrozilo, že se přelije i do ulic, nakonec politiky obměkčila. Ostatně, bylo krátce před volbami.
ROPID - (NE)ZNÁMÁ FIRMA
|
Tehdejší primátor Pavel Bém (ODS) na tiskové konferenci po jednání rady návrh Ropidu teatrálně roztrhal. Přímo před zraky Pavla Procházky, který byl od roku 2008 až do současnosti dočasně pověřený vedením Ropidu.
„Pro hlavní město je naprosto nepřijatelné jakékoli snižování rozsahu a kvality městské hromadné dopravy. Nepřípustný je pro nás zásah do provozní doby metra i jakékoli omezení intervalů,“ prohlásil tehdy Bém. A to navzdory tomu, že o plánovaném zářezu prvního a posledního metra dobře věděl.
Další velkou smršť změn v režii Ropidu zažila Praha v roce 2012. Tehdy došlo k obrovským změnám v trasách autobusů i tramvají, mluvilo se o úsporách v řádu půl miliardy korun ročně. Ve skutečnosti to ale bylo podstatně méně a řadě lidem se prodloužily intervaly při čekání na spoje. Vidět už není ani označení metrobus, které mělo odlišovat nejfrekventovanější autobusové linky.
Zatím poslední velké změny chystal Ropid v souvislosti s velikonočním otevření nových stanic metra linky A. Opět kvůli protestům lidí a starostů se „revoluce“ odložila a třeba tramvají se dotkla jen málo. Měnily se hlavně trasy autobusů.