Naposledy Evropská komise seznam přehodnotila v roce 2011 a požadovala doplnění sedmi konkrétních lokalit, mezi nimi i Slavíkových ostrovů, které se v návrhu doplnění objevily několikrát již v minulosti, ale předchozí vlády je nikdy neschválily. Evropská komise zahájila s Českou republikou takzvané pilotní řízení, které předchází řízení pro porušení evropského práva, a stanovila jako podmínku doplnění seznamu podle jejích požadavků do ledna 2016. „V případě, že se tak nestane, hrozí Česku tvrdé sankce a možné je i zastavení evropských dotací,“ uvedl náměstek ministra pro ochranu přírody Vladimír Dolejský.
Na Labi letos vznikne pět nových přístavišť za 100 milionů |
Slavíkovy ostrovy jsou významné zvláště výskytem modrásků očkovaných a modrásků bahenních, kteří zde mají unikátní podmínky k rozmnožování. Podle Jany Taušové z ministerstva lokalita nemá žádnou územní ochranu. Oba druhy motýlů jsou v kategorii silně ohrožený zvláště chráněný druh, který požívá i ochranu svého stanoviště v rámci druhové ochrany. Ministerstvo zvažuje po vyhlášení EVL zařazení Slavíkových ostrovů mezi přírodní památky.
Územní rozhodnutí na plavební kanál vydané stavebním úřadem v Přelouči hejtmanství v únoru kvůli námitkám ekologů již počtvrté zrušilo. Další dosud nebylo vydáno. Podle Miroslava Patrika z ekologické organizace Děti Země je možné, že lokalita se stane evropsky významnou dřív, než Ředitelství vodních cest (ŘVC) získá pravomocné územní rozhodnutí. „Pokud by k vyhlášení nové ochrany došlo, nevíme, zda nebudeme muset postupovat zcela jinak, nebo se bude rovnou jednat o zmařené peníze státu,“ uvedl již dříve ředitel ŘVC Lubomír Fojtů.
Stavbu úřad prosazuje již 20 let
Problematické je i financování nákladného plavebního kanálu. ŘVC z nového Operačního programu doprava 2 nemůže na splavnění Labe čerpat žádné dotace, dokud nezíská povolení pro stavbu jezu na Labi u Děčína. Evropská komise se bojí zbytečně utracených peněz. Bez funkčního plavebního stupně v Děčíně totiž není zaručena celoroční splavnost Labe.
O prosazení stavby za více než 3,1 miliardy korun se ŘVC snaží zhruba 20 let. Projekty, pozemky či konzultace s advokáty podle Patrika již stály asi 700 milionů korun.
Kvůli prodloužení vodní cesty o 24 kilometrů by měl u Přelouče vzniknout více než tříkilometrový kanál, který by obešel přeloučský jez. Součástí plánu je plavební komora s vraty, nová přemostění a přeložky silnic. Náklady na tyto práce se odhadují na více než tři miliardy korun. Postavení veřejného přístavu v Pardubicích má stát dalších asi 220 milionů korun, silniční most mezi Valy a Mělicemi 200 milionů korun.
Zastánci splavnění tvrdí, že by se po vodě daly výhodně vozit nadměrné náklady a sypké materiály, například obilí, písek, hnojiva či posypové soli. Ekologové výhodnost lodní dopravy na tomto úseku Labe zpochybňují.