Lidovky.cz

Ostře sledované vlaky Česko míjejí. Máme příliš pomalé koleje

Ekonomika

  6:00
Máme smůlu. Projet se ve vlaku třeba Polabskou nížinou rychlostí 300 kilometrů za hodinu – o tom si můžeme nechat jen zdát. A závidět například Italům jejich nejnovější expres Frecciarossa 1000. V čem je problém? Pomalé koleje.

Německý vlak foto: Michal PavecLidovky.cz

Nejprve je třeba rekonstruovat současné tratě a pak teprve můžeme přemýšlet o rychlejší dopravě – takový je názor expertů i ministerstva dopravy.

Premiér Bohuslav Sobotka se nedávno nechal slyšet, že prioritou je trať Praha – Ústí nad Labem – Drážďany–Berlín. Po ní by mohly vlaky „letět“ rychlostí až 350 kilometrů za hodinu. Ovšem pozor! Až někdy kolem roku 2030.

Vlaková doprava v Evropě

Na české straně by podle premiéra bylo možné zahájit stavbu prvního úseku vysokorychlostní tratě mezi Prahou a Lovosicemi. Termín? Nejdříve v roce 2022.

Předseda vlády tyto vize nastínil začátkem května po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Také ona vyjádřila zájem, aby se pohyb vlaků na kolejích mezi metropolemi obou zemí zrychlil. Ale podotkla, že je třeba počkat na zpracování spolkového plánu pro výstavbu dopravní infrastruktury, který bude zahrnovat prioritní stavby v Německu. Připraven by měl být příští rok.

Česká železnice staví ostošest. Hrozí propadnutí evropských miliard

„Je ostuda, pokud železniční spojení mezi Českou republikou a Německem ve 21. století je v takovém stavu, v jakém je,“ postěžoval si Sobotka.

Jenže to samé lze říci i o jiných tratích a o dalším propojení s našimi sousedy. Jediná trochu rychlejší trať je dnes ta, která vede z Prahy do Ostravy.

Co na to vox populi?

Podle hlasování, které se uskutečnilo na webových stránkách Vysokorychlostní-zeleznice.cz, by česká veřejnost uvítala nejdříve zrychlení dočista jiné trati – z hlavního města do Brna. Vládou protežovaná trasa do Německa přes Litoměřice se objevila až na čtvrtém místě.

To když se podíváme za hranice, třeba právě do Německa, najdeme spojnic, kde se mohou vlaky prohánět vysokou rychlostí, hned několik. Například z Mnichova do Norimberku (170 kilometrů) to trvá jen něco málo přes hodinu, stejně jako z Frankfurtu nad Mohanem do Kolína nad Rýnem (180 kilometrů).

A podobně je to i v dalších evropských zemích. Cesta z Barcelony do Madridu (630 kilometrů) zabere méně než tři hodiny. To vyjde časově stejně jako let, pokud se vezme v úvahu i cesta na letiště, čekání na odbavení a samotný pobyt na palubě.

Ve Francii se ještě nedávno rychlovlaky pohybovaly hlavně mezi tamními městy. To už neplatí. Nedávno tam zahájili pravidelný provoz na linkách do sousedních zemí – třeba z Paříže do Milána (860 km, sedm hodin) a do Mnichova či Barcelony (860, respektive 1000 km, šest hodin).

Vlaky zadarmo. Na dotovaných tratích je koupíme všem, plánuje stát

Pohled na evropskou mapu provozovaných a připravovaných tratí pro rychlovlaky pro nás není zrovna radostný. Všechny se nám širokým obloukem vyhýbají. Dokonce i v sousedním Polsku už chystají hned dvě – z Varšavy do Krakova a z Varšavy do Poznaně – s dvěma odbočkami v celkové délce 712 kilometrů.

Dražší, ale...

O výhodách cestování moderními evropskými rychlovlaky není sporu. Jsou pohodlné, praktické, síť jejich tras je stále hustší. Nabízejí možnost odpočinku, lze v nich však i nerušeně pracovat. Nehrozí dopravní zácpy jako na dálnicích ani nečekaná zdržení.

Expresy řítící se vyšší než dvousetkilometrovou rychlostí jsou dnes na mnoha trasách stejně rychlé jako letadla, mnohdy i rychlejší. Pravda ale také je, že nepatří k nejlevnějším. Třeba zpáteční jízdenku na nové trati z Londýna do Lyonu nabízí dopravce Eurostar za 89 liber (3382 korun) a do jihofrancouzského Marseille za 99 liber (3762 korun).

Pokud se ale lístky nakupují s předstihem, lze je pořídit mnohem výhodněji. Stejně jako u letenek, i u jízdenek do vlaku cena závisí na poptávce a na různých omezeních. Na tom, s jakým předstihem jsou zakoupeny. Obvykle se dají pořídit tři měsíce dopředu.

Jednu velkou nevýhodu ale rychlovlaky pro zkušené cestovatele přece jen mají. Zatímco dříve mohli strávit noc ve vlaku a ušetřit za nocleh, nyní to nepřipadá v úvahu. Vlaky „profrčí“ Evropou během několika hodin.

V Itálii začal jezdit nejrychlejší evropský vlak. Může uhánět až 400 km/h

Například nový italský rychlovlak Frecciarossa 1000, nejrychlejší současný evropský vlak, uhání na lince mezi Milánem, Římem a Neapolí. Zatím se rozjíždí jen na třísetkilometrovou rychlost, ale od prosince už pojede „na plný plyn“ – tedy rychlostí 360 km/h. A dokonce je prý teoreticky schopen překročit i hranici čtyř set kilometrů.

Frecciarossa 1000 zahájila provoz s šesticí souprav, obstarává osm spojení denně. Supervlak je schopen zvládnout šestisetkilometrovou vzdálenost mezi Milánem a Římem za dvě hodiny a 15 minut. Tedy o tři čtvrtě hodiny rychleji než dosavadní rychlovlaky.

Pro srovnání – u nás máme pendolina, jezdící na trati Praha–Ostrava podstatně nižší rychlostí, maximálně 160 km/h.

Italská státní železniční společnost Trenitalia si slibuje, že s novými soupravami, které vyrábí tamní firma AnsaldoBreda a do jejichž vývoje a výroby investovala 1,6 miliardy eur (téměř 44 mi liard korun), přetáhne na koleje zákazníky aerolinek Alitalia.

Od prosince chce na italských tratích nasadit už 22 vlaků Frecciarossa 1000 se šesti vagony a 455 místy ve čtyřech různých třídách. Kompletní flotila 50 supervlaků by měla Itálii křižovat od počátku roku 2017.

Japonská raketa

Novinka italských drah má ale hodně velký odstup od japonského vysokorychlostního vlaku Maglev. Ten letos na testovací dráze pod horou Fudži dosáhl nového světového rychlostního rekordu 603 km/h.

Vlaková souprava se sedmi vagony využívá technologie magnetické levitace. Vyvinula ji firma Central Japan Railway pro připravovanou trať mezi Tokiem a Nagojou a měla by zkrátit cestování na této trase z nynějších 90 minut na čtyřicet.

Více než 80 procent z 285 kilometrů dlouhé trati bude vedeno pod zemí. Náklady projektu se odhadují na astronomickou částku 1,81 bilionu korun.

Není divu, že nový vlak společnost považuje za prostředek hromadné dopravy budoucnosti. Výhodami použití magnetické levitace u vlaků jsou zejména vyšší rychlost, která kvůli absenci tření přesahuje 400 km/h. Technologie však vyžaduje specifickou dopravní infrastrukturu.

Zatím většímu rozšíření „pozemských raket“ brání ohromné investiční náklady. Ty jsou v porovnání s výstavbou vysokorychlostních tratí dvojnásobné. Na druhou stranu je ale provoz magnetických rychlovlaků levnější. Při rychlosti 400 km/h vystačí souprava s příkonem sedm megawattů. To je o polovinu méně než u německého ICE či francouzského TGV při podobné rychlosti.

Autoři:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.