Lidovky.cz

Auta bez řidiče se sice ještě nevyrábí, ale na české silnice můžou vyjet

USA

  7:00
PRAHA - Mohou prototypy samořiditelných aut na silnice, neohrozí nová technologie ostatní řidiče? A jak se bude posuzovat odpovědnost v případě kolize? To jsou otázky, které si v souvislosti s překotným vývojem v této oblasti řidiči čím dál tím častěji kladou.

Auto má sice pořád volant, místo, které je obvykle vyhrazeno řidiči, se ale může otáčet a cestující ve dvou ze čtyř otočných sedadel mohou v prostorné kabině připomínající obývací pokoj sedět zády ke směru jízdy. foto: Daimler

Mohou prototypy samořiditelných aut na silnice, neohrozí nová technologie ostatní řidiče? A jak se bude posuzovat odpovědnost v případě kolize? To jsou otázky, které si v souvislosti s překotným vývojem v této oblasti řidiči čím dál tím častěji kladou.

Provozovat například prototyp samořiditelného vozu rozhodně není v Evropě zakázané. „Pro získání příslušného povolení je třeba splnit určité požadavky. A to jak na zabezpečení, bezpečnost provozu, systém kontroly či odpovědných osob atd.,“ říká Zdeněk Neussar z tiskového oddělení ministerstva dopravy. Podobná pravidla platí po celé Evropě.

Tato situace je kontrastem vůči USA. Tam platí specializované předpisy, které jako první zavedl stát Nevada. Autonomní auta jsou tak na tamních silnicích mnohem menší vzácností než v Evropě. Přitom evropské automobilky jsou ve vývoji minimálně stejně rychlé jako ty americké nebo japonské. Testování také provádí nezávislí dodavatelé, jako jsou Bosch nebo Continental.

Příležitostí jako šafránu

Vzácně se tak například lze s různými prototypy samořiditelných aut setkat v okolí jejich testovacích polygonů v Německu. V případě Bosche tedy u německého Boxbergu, který leží v relativně klidných končinách mezi Würzburgem a Heilbronnem.

V případě Continentalu pak v okolí Hannoveru. A podle dostupných informací zatím tento trend bude sílit jen velmi pozvolna, zvláštní pravidla pro alespoň testovací provoz autonomních vozidel jsou zatím v nedohlednu. A ani Česko nechystá pravidla, která by automobilky motivovala testovat novou techniku na našich vpravdě rozmanitých silnicích.

Německý automobilový koncern Daimler představil prototyp futuristického...
Koncept luxusního samořiditelného sedanu Mercedes-Benz F 015 Luxury in Motion...

Přitom technika je už dnes tak daleko, že určité prvky schopné řídit vozy zcela samostatně mají i v současnosti sériově vyráběná auta.

Nejznámějším příkladem je elektromobil Tesla Model S, u kterého si mohou majitelé za patřičný poplatek aktivovat funkci autopilot. Díky ní je pak tesla schopna samostatné jízdy po dálnici. Vůz udržuje rychlost a bezpečný odstup od ostatních vozů, udrží se v jízdním pruhu a při pokynu páčkou směrovky dovede i sám změnit pruh.

Majitelé tesly hlásí, že systém dokonce není nijak choulostivý na pozornost řidiče, bez jeho rukou na volantu vydrží vůz po mnoho kilometrů. S takto vybavenými auty se lze setkat i na českých silnicích.

Jde o odpovědnost

Cokoliv se ovšem v takovém režimu asistované jízdy, jak se tato fáze autonomní mobility nazývá, stane, je zodpovědností řidiče. Samořiditelné funkce tak nejsou zakázané, ale platí pro ně stále stejná pravidla jako pro všechny ostatní. A to je především ve vývoji pro automobilky trochu problém.

Zásadním rozdílem oproti stávajícím obecným pravidlům v EU a těm specifickým v USA je totiž systém odpovědnosti. A potvrdil to i nedávný názor tamního Národního úřadu pro bezpečnost silničního provozu. Ten totiž v dopise společnosti Google připustil, že dle zákona lze inteligentní software nutný pro řízení takových aut považovat za řidiče.

Stačí zvolit cíl, pak už jede auto samo. Svět bez řidičů se blíží

Podle stávajících pravidel pro testování autonomních vozidel v některých státech USA platí, že v takovém voze musí sedět dva technici – řidič a spolujezdec. To je v podstatě vyžadováno i v Evropě, ale velký rozdíl je v tom, že americká pravidla vysloveně říkají, že v případě autonomních aut se nemusí tato posádka věnovat řízení.

V případě kolize, které by tak jako tak měla posádka zabránit, ovšem pak nepadá vina na tyto specialisty. Na vině je software a zodpovědnost nese automobilka, nikoli ten, kdo ve voze seděl.

Zdá se to být drobný rozdíl, ale pro automobilky podstatný. Raději totiž obětují tučnou kauci, kterou musí v USA složit, než aby byl za případný průšvih třeba souzen její odborník. Jeho případné odsouzení by bylo problémem jak pro automobilku, která spoléhá na jeho odbornost, tak samozřejmě třeba pro rodinu. Té by firma asi těžko vysvětlovala, proč kvůli vývoji skončil otec ve vězení.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.