Velkou nepříjemnost představuje například omezení dopravy způsobené poruchou vozidla. Mezi 19. zářím loňského roku (dnem otevření tunelu) a 18. dubnem se to stalo už ve 173 případech.
Tvrdí to nejnovější statistiky pražského magistrátu aktualizované po sedmi měsících provozu. Politici si navzdory nepříjemnostem pochvalují, že se nepojízdná auta daří relativně rychle odstranit, aniž došlo k závažnému dopravnímu kolapsu - Blankou projede denně v průměru 62 tisíc aut.
DATA ZA 7 MĚSÍCŮ PROVOZUStatistiky z období 19. 9. 2015 – 18. 4. 2016
Zdroj: Magistrát hl. Města Prahy |
„U odstranění porouchaných aut se nebavíme o hodinách, ani půlhodinách, ale desítkách minut, kdy je auto naloženo a odvezeno,“ chválí rychlost řešení obdobných patálií náměstek pražské primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD).
Ale není porucha jako porucha. „Suchá“ čísla se mísí s kuriózně znějícími případy, které se v nejdelším městském tunelu Evropy skutečně odehrály. Tady je jeden z nich: kvůli technické „závadě“ zastavilo 19. listopadu loňského roku jedno z projíždějících aut. „Řidič zjistil, že mu v tunelu nefunguje navigace, a telefonoval do firmy o radu,“ popisují magistrátní záznamy těžko uvěřitelný příběh o člověku, který se dozvěděl, že navigace pod zemí příliš nefungují, a ještě kvůli tomu ohrozil ostatní.
Nebyl rozhodně sám. Statistika popisuje mimo jiné čísla o překročené povolené rychlosti - na trase tunelu Blanka jede rychleji v průměru 2400 vozidel za měsíc, tedy více než tři řidiči za hodinu. Pro úplnost: v tunelech bývá povolená rychlost zpravidla stanovena na 70 kilometrů v hodině. Jako přestupek pak věc řeší městští strážníci.
Do nebezpečí se dostaly několik dnů před loňskými Vánocemi také dvě chodkyně, které z těžko pochopitelných důvodů vjely s kočárky do prostoru Brusnického tunelu (jedna ze tří částí Blanky tvořené ještě Bubenečským a Dejvickým tunelem – pozn. red.).
Praha nezaplatí Hradu za popraskané fasády. Blanka za to nemůže, tvrdí posudek |
V prvních týdnech od spuštění provozu tunelového komplexu za 37 miliard korun se zase do jeho útrob vydávali nejrůznější zvědavci či amatérští fotografové, kteří se nerozpakovali riskovat zdraví i pokutu za přestupek.
„Mezi 4. a 8. listopadem jsme měli v Blance čtyři chodce. Od jejího otevření 19. září se tam objevují skoro každý den. Lidé z nejrůznějších důvodů vnikají do Blanky hlavně v oblasti křižovatky Prašný most v Praze 6,“ popsal loni na podzim vrchní komisař z pražské dopravní policie František Brtek.
Na začátku listopadu policisté dokonce „lovili“ v tunelu starého pána, který pod zemí venčil svého psa. Právě kvůli takovým případům úřady rozhodly o vztyčení dopravních značek se zákazem vstupu chodců na nejproblematičtějších místech.
Každý den v protisměru
Dispečeři se museli vypořádat také s tvory, na něž žádné značky neplatí. Z úředních záznamů vyplývá, že například do Bubenečského tunelu zbloudil zajíc, liška nebo lasička.
Patrně nejnebezpečnějších kousků se dopustili ti řidiči, kteří najeli do některého z tubusů Blanky chybně a svůj přehmat se rozhodli vyřešit riskantním otočením do protisměru. Ke konci loňského roku šlo o prohřešek opakující se v podstatě denně.
„Když se díváte na záznamy, řidiči vůbec neváhají. Že by si zastavili, rozhlédli se. Rovnou se po špatném najetí otáčejí. Nevím ale, zda si uvědomují, jaký postih je čeká. Jde o přestupek na rychlostní komunikaci za sedm bodů s pokutou od pěti do deseti tisíc korun. Řidiči musí podstoupit také správní řízení, v němž můžou dostat zákaz řízení na šest měsíců až rok,“ varoval policejní komisař Brtek.
  |
Problémem byla také skutečnost, že takového řidiče nebylo snadné zadržet, pokud nejel tunelem dostatečně dlouho. Bezpečností kamery totiž nedokáží zachytit poznávací značku, a proto většina šoférů odjela bez toho, aniž je policisté dostihli. Počet takových případů časem výrazně ubyl. „Pro mě je velmi potěšující, že se ukázalo to, co u ostatních tunelů, tedy poměrně velká disciplina řidičů. To, že se tam několikrát měsíčně jede v protisměru, to se stává,“ dodal náměstek Petr Dolínek.
