V posledních letech se tento tvrdý právní nástroj objevil například u pozemků pro hradeckou dálnici D11. Zástupci hlavního města zjistili, že jim pravděpodobně nic jiného nezbude, pokud chtějí dál snít o tom, že se první vlaky metra D rozjedou v roce 2022.
„Výkupy pozemků probíhají, nicméně majitelé mají velké oči a musíme se s nimi dohodnout. Nutno přiznat, že asi dojdeme do fáze vyvlastnění. Bude to asi nejrozsáhlejší vyvlastnění v Česku v posledních letech. Majitelů a jejich práv si vážím, ale pakliže nenajdeme shodu, budeme muset přistoupit k variantám, které nám zákon umožňuje,“ připustil pro Lidovky.cz náměstek pražské primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD).
Záchrana ‚skokanů‘ v metru se prodlouží. Řidiči mají zákaz zkratovat koleje |
Stav aktuální ke konci dubna není pro linku mezi stanicemi Depo Písnice a Náměstí Míru vůbec povzbudivý: vykoupeno či směněno bylo třináct pozemků, jeden byl před podpisem smlouvy a s jedním vlastníkem se připravovala kupní smlouva. Podle dříve zmíněných čísel je třeba získat asi 800 ploch.
„Výkup pozemků je složitá věc, nicméně v řadě jednání jsme již pokročili. Pro nezávislého pozorovatele však posun vidět není. Vzhledem ke složitosti jednání si definitivní termín netroufáme odhadnout,“ sdělil mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.
METRO Č. 4
|
Přípravu vyvlastnění, které u strategických staveb ve veřejném zájmu umožňuje speciální zákon, potvrdil pro Lidovky.cz i pražský dopravní podnik.
„Co se týká vyvlastňovacích procesů lze potvrdit, že se na tuto variantu ve spolupráci s hlavním městem připravujeme. Je zcela logické, že vyvlastnění budeme muset použít v případech, kdy nedojde k dohodě s vlastníkem,“ uvedl mluvčí Jiří Štábl.
Původní plány počítaly s tím, že první část trasy mezi stanicemi Pankrác a Depo Písnice začnou firmy stavět v roce 2018. Pražští úředníci mimo jiné i proto se svými protějšky na ministerstvu dopravy řeší možnost získání stavebního povolení ještě před tím, než budou vykoupené potřebné pozemky.
Hotové navíc ještě nejsou všechny projekční práce, probíhá příprava podkladů pro výběrové řízení na zhotovitele stavby. Legislativně je třeba doladit i v Česku unikátní provoz souprav bez řidiče, které budou na lince za zhruba 50 miliard korun jezdit.
A v neposlední řadě musí být jasno i v tom, do jaké míry pražské podzemní dráze pomůžou evropské peníze z dopravního fondu.
Výkupy pozemků zprvu zajišťoval pražský dopravní podnik. Hotovo měl mít už na podzim tohoto roku, což je už nyní nereálná mise. V rámci urychlení obchodů přešel jeho úkol na magistrát, konkrétně na odbor správy a využití majetku. Ten jej zajišťuje ve spolupráci s městskou společností Trade Centre Praha, která má mimo jiné na starosti obchodní využití nemovitostí ve vlastnictví metropole.
Praha je v tomto případě takzvaným vyvlastňovacím úřadem. Vybraní vyjednavači nyní musí zjistit, jak jejich pozici ovlivní novela vyvlastňovacího zákona, která začala platit 1. května. Dosud mohly úřady nabízet ceny až do maximálních limitů, nyní bude cena pozemků fixní.
  |
U stavebních pozemků se odhadní cena vynásobí koeficientem 1,15. V případě polí či lesů jde o osminásobek. Pokud majitel nabídku odmítne a jsou splněné všechny zákonné požadavky pro vyvlastnění, může k němu dojít. Tento proces je však často zdlouhavý.
„Nyní prověřujeme, jaký bude mít změna zákona na výkup vliv. Zatím to neumím posoudit,“ nechtěl náměstek Dolínek spekulovat o případně jiné strategii města.
STAV VÝKUPŮ
Vít Hofman, mluvčí pražského magistrátu |
