Současná koaliční vláda premiéra Roberta Fica si po svém loňském nástupu do úřadu dala za cíl do roku 2020 dokončit celou dálnici D1. Ta spojí dvě největší slovenská města, která jsou od sebe vzdálena asi 440 kilometrů. V minulosti slovenští politici slibovali ještě dřívější dostavbu dálnice.
ČTĚTE TAKÉ: |
Ani zmiňovaný termín nebude podle odborníků dodržen. Důvodem je zejména 13,5 kilometru dlouhý úsek u severoslovenského města Martin. Slovenské ministerstvo životního prostředí teprve koncem letošního května oprášilo návrh, který počítá s vybudováním tunelů a s dokončením úseku v roce 2026.
Dříve slovenské úřady prosazovaly navzdory odporu ekologů levnější povrchovou variantu, od které ale ustoupily po sesuvech půdy na trase plánované dálnice.
Nemáme dost peněz na stavbu silnic a dálnic, přiznal slovenský ministr |
Úsek u Martina není jediným, kde došlo ke zpoždění termínu výstavby. Kvůli špatným geologickým podmínkám byla již dříve pozastavena výstavba patnácti kilometrů dálnice u Ružomberoku včetně plánovaného tunelu. Zakázku na tuto část silnice, která měla být podle původních plánů hotova letos v červnu, získalo v roce 2013 konsorcium složené z české firmy OHL ŽS a slovenské společnosti Váhostav-SK.
Podle portálu etrend.sk státní správce dálnic, společnost NDS, dosud nerozhodl o dalším postupu. Navrhovaná změna trasy a prodloužení tunelu by znamenalo navýšení nákladů projektu o 100 milionů eur (2,6 miliardy korun), což odpovídá téměř polovině původní hodnoty zakázky.
Podle dřívějších informací zpoždění hrozí také při výstavbě úseků dálnice D1 u Žiliny.
Potíže provázejí na Slovensku i přípravu jiných projektů dopravní infrastruktury. Slovenská sněmovna v květnu změnou zákona rozhodla o tom, že dálnice a rychlostní silnice bude možné stavět i na nevyvlastněné půdě. Vláda tuto možnost navrhla po problémech s výkupem pozemků pro budování silnic u Bratislavy v rámci projektu veřejně-soukromého partnerství.
