Letos třiašedesátiletý Frýba nastoupil do tehdejší Československé televize v roce 1968 jako tvůrce elektrických efektů, v roce 1972 se po vítězství v konkurzu stal hlasatelem. "Byl jsem tehdy první muž ve funkci programového hlasatele a na svém kontě mám ještě jedno prvenství: byl jsem ten, kdo zahajoval pravidelné barevné vysílání na Kavčích horách.
Naopak jsem byl poslední, kdo se loučil s hlasatelnou v Měšťanské besedě, odkud se vysílalo do té doby," zavzpomínal Frýba v tiskové zprávě. V roce 1988 se Frýba stal vedoucím týmu hlasatelů, o dva roky později změnil profesi a začal pracovat jako režisér dne.
Kořeny frýbovské legendy sahají právě do šedivých normalizačních 80. let. Její vyznavači vzpomínají, jak pro ně v tehdejším socialistickém Československu při dospívání obvykle právě Frýbou ohlašované zprávy v 8:50 znamenaly jednu z mála nezpochybnitelných jistot. Právě v tento ranní čas proto také dodnes v nádražní restauraci v pražských Dejvicích zahajují svou tradiční lednovou oslavu, jíž se účastní desítky lidí.
Hlavní náplní jejího programu bývá zpěv nespočetného množství písní opěvujících jejich gurua, jehož černobílá fotografie blahosklonně shlíží místo prezidentského portrétu z čestného místa na zdi. Sám Frýba se však oslavy zásadně neúčastní a informace o jejich konání již obvykle
nekomentuje.
Boj s Hemalou
Frýbovský hudební projekt nazvaný FBH za dlouhá léta své existence vytvořil coververze mnoha skladeb s texty o boji kladného hrdiny Frýby proti "zloduchovi" nazvanému jménem dalšího bývalého hlasatele, Alexandra Hemaly.
Jejich autoři se nenechávají svazovat žádnými stylovými omezeními. Vycházejí sice z punku, avšak neohrnují nos ani nad středním proudem a dalšími žánry. Jejich ústřední heslo "Frýba a láska zvítězí nad Hemalou a nenávistí" prý lze vyjádřit textem na melodie vypůjčené z dechovky, koledy, tradicionálu či budovatelské písně.
Nápadu se počátkem 90. let chytila tehdy velmi populární skinheadská skupina Orlík, která jednu ze svých desek nazvala Miloš Frýba for President a podle skalních členů dejvického klanu, jež se od holohlavých muzikantů distancují, sklízela nezaslouženě jejich slávu.
Naopak jsem byl poslední, kdo se loučil s hlasatelnou v Měšťanské besedě, odkud se vysílalo do té doby," zavzpomínal Frýba v tiskové zprávě. V roce 1988 se Frýba stal vedoucím týmu hlasatelů, o dva roky později změnil profesi a začal pracovat jako režisér dne.Kořeny frýbovské legendy sahají právě do šedivých normalizačních 80. let. Její vyznavači vzpomínají, jak pro ně v tehdejším socialistickém Československu při dospívání obvykle právě Frýbou ohlašované zprávy v 8:50 znamenaly jednu z mála nezpochybnitelných jistot. Právě v tento ranní čas proto také dodnes v nádražní restauraci v pražských Dejvicích zahajují svou tradiční lednovou oslavu, jíž se účastní desítky lidí.
Hlavní náplní jejího programu bývá zpěv nespočetného množství písní opěvujících jejich gurua, jehož černobílá fotografie blahosklonně shlíží místo prezidentského portrétu z čestného místa na zdi. Sám Frýba se však oslavy zásadně neúčastní a informace o jejich konání již obvykle
nekomentuje.
Boj s Hemalou
Frýbovský hudební projekt nazvaný FBH za dlouhá léta své existence vytvořil coververze mnoha skladeb s texty o boji kladného hrdiny Frýby proti "zloduchovi" nazvanému jménem dalšího bývalého hlasatele, Alexandra Hemaly.
Jejich autoři se nenechávají svazovat žádnými stylovými omezeními. Vycházejí sice z punku, avšak neohrnují nos ani nad středním proudem a dalšími žánry. Jejich ústřední heslo "Frýba a láska zvítězí nad Hemalou a nenávistí" prý lze vyjádřit textem na melodie vypůjčené z dechovky, koledy, tradicionálu či budovatelské písně.
Nápadu se počátkem 90. let chytila tehdy velmi populární skinheadská skupina Orlík, která jednu ze svých desek nazvala Miloš Frýba for President a podle skalních členů dejvického klanu, jež se od holohlavých muzikantů distancují, sklízela nezaslouženě jejich slávu.