Lidovky.cz

Od televizní krize uplynulo 10 let. Janeček už se k ní nechce vracet

Média

  8:00
PRAHA - Krize v ČT před deseti lety se stala symbolem revolty proti tehdejší opoziční smlouvě mezi ČSSD a ODS, která vyhnala do ulic desetitisíce lidí. Byť ke krizi velkou měrou přispěli i tehdejší zaměstnanci ČT podporovaní opozičními politiky, kteří se rozhodli nerespektovat zákony.

Jana Bobošíková ve vysílání Bobovize. foto: Reprofoto

Dnes je tomu deset let od události, která celou krizi v ČT předznamenala. Přesně 12. prosince roku 2000 tehdejší Rada ČT odvolala generálního ředitele Dušana Chmelíčka.

ČT ve víru televizní krize na přelomu let 2000 - 2001 - grafika.

Vzbouření ale začalo až o osm dní později. Tehdy Rada ČT jmenovala novým šéfem Jiřího Hodače. Zaměstnanci televize zareagovali nesouhlasným prohlášením přímo na obrazovce, pravá hysterie ale nastala až 24 hodin před Štědrým dnem, kdy Hodač jmenoval šéfkou zpravodajství někdejší moderátorku publicistické "21" Janu Bobošíkovou.

Vzápětí se sešel krizový štáb zaměstnanců a sdělil, že ji stejně jako Hodače neuznává, prý nezaručují nestrannost vysílání. Na Vánoce tak mohli lidé vidět dvě verze hlavní zpravodajské relace ČT Událostí. "Vzbouřeneckou" a týmu Bobošíkové.

Vysílá Rumburak
Bobošíková tehdy neměla redaktory ani zázemí, její zprávy s květinou na stolku prkenné moderátorky působily směšně. Naproti tomu rebelové s umělci a veřejně činnými osobami (řada z nich měla s ČT kontrakty) při vysílání demonstrativně stávali v záběru za svými moderátory.

Třeba za Jiřím Janečkem. Přepínání mezi oběma relacemi připomínalo pirátské vysílání Rumburaka ze seriálu Arabela.

Jiří Janeček

Jiří Janeček.

Před deseti lety moderoval za televizní krize "vzbouřenecké" Události. O dva roky později se stal generálním ředitelem České televize, kterým je nyní už sedmý rok. Od vlastního působení ve stávce se ale distancoval a své někdejší angažmá vysvětlil nedostatkem informací. Po deseti letech se už nechce k záležitosti vyjadřovat. LN pouze odpověděl, že "už je to dávno pryč a vše k tomu již řekl".

Brzy se z krize v ČT stala už zejména politická věc. To když ve velíně ČT ve spacácích přespali tehdejší senátor Unie svobody Jan Ruml a poslankyně ČSSD Petra Buzková. "Šířily se zprávy, že tam má proti demonstrantům zasáhnout policie. Přišli jsme tam, abychom v případě, že tam policie vnikne, o tom mohli svědčit," vzpomíná dnes Ruml.

Ze střetu uvnitř televize se stal veřejný souboj "pravdoláskařů" proti představitelům "oposmlouvy", tedy vládnoucí garnituře ČSSD podporované z opozice ODS. Zatímco část socialistů (vnitřní opozice proti premiérovi a šéfovi ČSSD Miloši Zemanovi) byla demonstrantům nakloněna, ODS byla jednotně proti nim.

Litera a duch zákona
Spor se vystupňoval, když Václav Havel podpořil rebely slovy o tom, že "možná se postupovalo v souladu s literou zákona, ale proti jeho smyslu, proti jeho duchu. A to je nebezpečné." Zeman mu vzkázal, že "každý z nás, byť by to i byla hlava státu, kdo vyzývá k porušování zákonů, nemá podle mého názoru v české politice co dělat".

Jana Bobošíková

Jana Bobošíková

Improvizované vysílání dostalo podle jména ředitelky zpravodajství, jmenované Hodačem, přezdívku Bobovize, tedy u odpůrců Bobošíkové. Většina redaktorů ji odmítala respektovat, na Štědrý den proto její tým vysílal z provizorních prostor televize Nova. "Dnes vidím vše stejně. Jen jsem se poučila v tom, že bych si víc hlídala svůj mediální obraz a víc vyvracela ty lži, které o mně byly tehdy napsány," hodnotí dobu před deseti lety.

To už Bobošíková marně předávala výpovědi redaktorům, ti je odmítli převzít. Z Hodačova rozhodnutí přestaly na 23 hodin vysílat oba kanály ČT.

Předposlední den roku Hodačův tým začal opět vysílat alternativní zprávy z prostor TV Nova. O den později Hodačova ochranka odmítala vpouštět do redakce zpravodajství ČT zaměstnance, kteří ji opustili, takže vzbouřenecký tým připravující vysílání přespával ve velíně. Tam mu lidé začali nosit jídlo a čisté oblečení, nejrůznější dárky. Redaktoři je do velína vytahovali provazem přes okna. Takové záběry oblétly celý svět, například americká televize CNN o rebelii pravidelně informovala. Pověstnými se staly trenýrky pro tehdejšího redaktora Adama Komerse.

Prvního ledna Odborová organizace ČT, která vzbouřence "přikryla", vyhlásila stávku. Sílil vliv iniciativy ČT – věc veřejná, která burcovala veřejnost prostřednictvím známých uměleckých tváří. 3. ledna se na pražském Václavském náměstí sešlo na demonstraci téměř sto tisíc lidí, protestovalo se i v jiných městech. To už vláda a po ní sněmovna schvalovaly novelu zákona o ČT. Devátého ledna Bobošíková ukončila vysílání vlastních zpráv, o dva dny později rezignoval Hodač ze zdravotních důvodů.

O další tři dny později sněmovna odvolala radu ČT, 23. ledna sněmovna přijala novelu zákona a 9. února se stal prozatímním ředitelem Jiří Balvín. Tím krize v ČT alespoň navenek skončila.

Jak na události vzpomínají další aktéři? Čtěte víkendové vydání deníku

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.