LN: Zabýváte se i církevním právem. Našel byste v něm něco, z čeho by se mohlo poučit i právo světské?
Hezkým příkladem je institut, kterému se říká epikie, tedy umírněnost. Jde o to, že se při aplikaci práva nebere vždy zřetel jen na to, co je v zákonné normě napsáno, ale spíše na úmysl zákonodárce a na to, že smysl daného ustanovení může být jiný, než je požadavek doslovného dodržení litery zákona. Jinými slovy se při aplikaci normy více přemýšlí – a to se při výkonu spravedlnosti vždycky hodí. Jak říká apoštol Pavel ve druhém listu Korintským: „Litera zabíjí, ale Duch dává život.“ I o tom je poselství Nového zákona, které varuje před slepým dodržováním starozákonních ustanovení a interpretuje je podle jejich hlubšího smyslu. To bychom někdy potřebovali i v oblasti práva světského.
LN: Jak se advokát, který se zabývá čistě ekonomickými obory, dostane ke studiu teologie?
Teologii jsem bral jako vhodný doplněk právnickému vzdělání. Je to obor, který nemůžete studovat jinak než ze zájmu a z lásky, pro peníze se to dělat nedá. Mám své studenty, kterým se věnuji na poli konfesního a církevního práva. Kromě toho trávím podle možností čas na univerzitě v Oxfordu, kde se zabývám současnou hlavně anglikánskou teologií a doufám, že za pár let tam složím velký doktorát.
LN: Protínají se vaše znalosti práva a teologie?
Občas ano, třeba radím ohledně právního rámce investování prostředků, které stát vyplácí v souvislosti s vypořádáním vztahů s církvemi. Rozumná církev totiž peníze nechce utratit, nýbrž investovat tak, aby v budoucnosti nesly výnos, ze kterého se provoz církve dá financovat. Často se mluví o roli církví v oblasti sociální: jistě, ta je velmi důležitá, ale není jediná ani primární. Provoz a údržba kostelů, odměny duchovních – to vše stojí peníze. Moje role jako advokáta s finanční praxí spočívá v identifikaci právních rizik, která jsou spojena s různými typy investování. To ovšem dělám ve volném čase a bez nároku na honorář, platím si i cesty do ciziny. Měl jsem zkrátka štěstí na dobrou profesi a chci své zkušenosti použít i pro něco prospěšného.
