„Vítěz vezme všechno a na ostatní toho moc nezůstane,“ říká k razantnímu nástupu technologií Martin Ford. Ve své poslední knize Vzestup robotů: Technologie a hrozba budoucnosti bez práce varuje, že před novými technologiemi není úniku. Za pár let roboti zastanou i práce takzvaných bílých límečků. Jedinou obranu vidí Ford ve změně systému a přerozdělování majetku těch, kteří budou roboty vlastnit.
Index
LN: K čemu směřuje současná technologicko-průmyslová revoluce? Je cílem, aby lidé byli produktivnější, nebo je spíše nahradit?
Nemyslím si, že by v tom byl nějaký záměr nebo cíl. Je to prostě něco, co se děje přirozeně jako výsledek propojení kapitalismu a technologií. Vždy platilo a platí, že existuje snaha minimalizovat náklady na lidskou práci. Nakonec ale toto snažení vyústí v to, že lidé budou nahrazeni technologiemi. V minulosti technologie pomáhaly lidem, aby byli efektivnější, ale nyní je situace jiná. Technologie jsou již mnohem schopnější zvládat i kognitivní úkoly, což povede k tomu, že budou stále víc nahrazovat mnoho průměrných zaměstnanců.
LN: V jakých oborech to bude mít největší dopad? Kdo je nejvíc ohrožený tím, že ho nahradí roboti?
Dosud můžeme sledovat největší vliv hlavně v továrnách, v průmyslu. V budoucnosti se to ale bude týkat i pracovních míst v oblasti služeb, obchodu, fast foodu a podobně. Hodně úkolů a činností je už dnes převáděno na zákazníky. Ušetřeny však nezůstanou ani kancelářské pozice bílých límečků. Kancelářské práce jsou založeny většinou na zpracování informací – a zrovna v tom jsou počítače velmi dobré. Ohrožena jsou všechna povolání, která jsou založená na rutině. Ačkoli se to na první pohled možná nezdá, je takových většina.
LN: V čem vidíte největší rozdíl stávající revoluce oproti těm minulým průmyslovým, které také měly zásadní dopad na společnost, ale stroje nikdy lidi nenahradily?
Tentokrát jsou tři věci jinak. Zaprvé stroje přejímají kognitivní úkoly, mohou řešit problémy a také se učit. Obrazně řečeno už mají nejen sílu svalů, jako tomu bylo v minulosti, ale i sílu myslet. Zadruhé jsou velmi rozšířené a dopad pocítí všechny oblasti průmyslu, není to tak, že by se to týkalo jen zemědělství nebo výroby, jako to bylo v případě nástupu předešlých technologií. A zatřetí tento vývoj neustále zrychluje a zdokonaluje se.
LN: Měli bychom tedy chápat roboty a automatizační systémy jako ohrožení pro lidi? Nebo je to spíš příležitost, jak tvrdí zastánci digitalizace?
To záleží jen na nás, jak si vybereme. Pokud adaptujeme náš systém na prosperitu, která bude sdílená mezi všemi a kde každý může mít prospěch z tohoto pokroku, pak tento vývoj může mít jako celek velmi optimistický výsledek. Pokud ale toto nenastane, uvidíme v budoucnu ještě více nerovnosti, nezaměstnanosti a sociálních i ekonomických tlaků, než je tomu v současné době.
