LN: Proč myslíte, že tolik potřebujeme krátký název státu?
Když se rozhodnete, že pojedete na lyže dejme tomu na Dachstein, kam pojedete?
LN: Na ledovec, do Rakouska.
No, takže nepojedete do Rakouské republiky. Když pojedete do Tater, jedete na Slovensko, nikoliv do Slovenské republiky. A tak dále. Každý stát má dvě úřední podoby svého názvu. Jedna je takzvaně úplná, ta bývá zpravidla součástí ústav a zákonů daného státu, ale pro běžnou komunikaci, která velice usnadňuje náš styk, existuje také úřední název zkrácený. Téměř vždycky je jednoslovný, a proto máme Švédsko, Finsko, Norsko, Anglii...
Říkejte Česku v angličtině Czechia, ne Czech, poprosí politici OSN |
LN: Správně je však Anglie částí Spojeného království Velké Británie a Severního Irska...
Jak jsem říkal, je to téměř vždy. Jsou některé naprosté výjimky, třeba právě Velká Británie. V normálním styku ale jedou lidé do Anglie. Náš stát jednoslovnou variantu nutně potřebuje pro komunikaci. Jednoslovné verze se vytvořily automaticky i v okolních státech: německy se už říká Tschechien. Dále třeba francouzsky Tchéquie, španělsky Chequia nebo rusky Čechija. Kromě našeho státu. My tvrdošíjně a zbytečně komplikujeme mezinárodní komunikaci, neboť poštovní styk se neřídí úplným názvem, víceslovným, nýbrž oficiálně zkráceným.
LN: A vy byste preferoval anglický termín Czechia?
Samozřejmě! Nic jiného ani nejde. To je vzor Italia, Albania, Hispania... Jde o celoevropský kulturní model jednoslovných názvů jako Bavaria a podobně.
LN: Pamatuji, že v devadesátých letech panoval odpor i proti pojmu Česko. Čekáte, že si lidé stejně zvyknou na Czechii?
Jistěže ano, jakmile to na dresech začnou nosit fotbalisté a hokejisté a nebudou tam mít nesmyslný název „Czech“, což si lidé ve světě pletou s češtinou, Čechem nebo adjektivem český – není to žádný oficiální název státu. Vzpomeňte na Nagano, kde hokejisté měli mohutný nápis Czech! Jindy byla situace ještě komičtější, když se na dresy dostaly nápisy Czech team. Španělská názvoslovná komise při vládě nám dokonce poslala dotaz, zda se Česká republika opět rozdělila: na Czech Republic a Czech team.
Dále ve středečních LN najdete:Za zmařený život náleží jen půl milionu Nejvyšší soud se domnívá, že pokud je v důsledku trestné činnosti usmrcen člověk, náhrada nemajetkové újmy pro jeho nejbližší by se měla pohybovat jen mezi 240 tisíci a půl milionem korun. Částku je možné s ohledem na okolnosti případu přiměřeně snížit či zvýšit, ale jen s důkladným odůvodněním. Vše musí být doloženo a prokázáno, zdůraznil předseda senátu František Hrabec. Na dresu měl „Pelta Berbr ven“. Teď nesmí pískat Mával zápas fotbalové I. B třídy Nivnice–Buchlovice na Zlínsku, přesto na sebe dokázal výrazně upozornit. Jediným nápisem na dresu. Rozhodčí Pavel Řihák si na záda napsal: PELTA BERBR VEN. Nyní je jisté, že si v nejbližších zápasech nezapíská. „Oficiálně kvůli tomu, že jsem nesplnil teoretické testy z pravidel,“ uvedl Řihák v rozhovoru, proč mu byla pozastavena delegace. „Vyjádřil jsem svůj postoj. Vadí mi třeba, co se děje v lize: dřív rozhodčí pomáhali Spartě, dnes se to podle mě otočilo a jako by začali tlačit Plzeň. Mrzelo by mě, kdybych musel přestat pískat. Šel jsem ale do toho s tím, že nějaké sankce přijít mohou.“ Mezi Rakouskem a Itálií čekají turisty kontroly Cesta na letní dovolenou do Itálie by mohla být letos o něco náročnější. Kvůli obavám z přílivu dalších běženců se totiž začalo Rakousko připravovat na možné zavedení hraničních kontrol v Brennerském průsmyku od letošního června. Kvůli novému bezpečnostnímu stanovišti by se na jedné z nejdůležitějších dálnic ze severu na jih mohly tvořit dlouhé kolony. |
