K letošnímu očekávanému přemnožení kůrovce, který dokáže zničit celé smrkové porosty, přispělo zejména počasí. "Vláhový deficit i teplotně nadnormální počasí posledních dvou let bylo pro kůrovce ideální. Stromy jsou oslabené a snáze podlehnou napadení kůrovcem," řekl vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany lesa Lesů ČR Ladislav Půlpán.
Do boje s kůrovcem se lesníci pouštějí již nyní. Začínají kácet zdravé stromy, které v lese po zakrytí větvemi slouží jako lapáky lýkožrouta. "V rámci Lesů ČR bude položeno přibližně 200.000 lapáků, což je dvojnásobek obvyklého množství," řekl mluvčí LČR Radek Drahný. Feromonových lapačů kůrovce LČR rozmístí okolo 40.000 kusů, tedy o třetinu více než jindy.
Nejvíce je ohrožena severní Morava
Nejvíce ohrožené jsou podle Půlpána lesy na severní Moravě. "Jde o suchou oblast a také se tam rozšiřuje druh lýkožrouta severského, jehož tlumení je obtížné. Lapáky z poražených stromů obchází a lze jej lovit jen lapači. Napadá koruny stromů a ze země prakticky nejde zjistit," řekl Půlpán. Dodal, že roční náklady na likvidaci kůrovce se pohybují v desítkách milionů korun, při přemnožení jsou částky několikanásobně vyšší.
První rojení kůrovce obvykle začíná kolem 20. dubna, na horách o několik týdnů později. Pro boj s kůrovcem je důležité zachytit jej do lapáků a lapačů právě při prvním rojení, protože v dalších generacích se množí geometrickou řadou. V nižších polohách se kůrovec během roku dokáže rozmnožit ve dvou až třech generacích, na horách v jedné až dvou. Pokud již kůrovec strom napadne, musí se ihned pokácet. Když nejde rovnou na pilu a zůstane v lese, musí se kmen zbavit kůry nebo chemicky ošetřit.
Poslední hrozba kůrovcové kalamity byla v Česku v roce 2004 po mimořádně suchém a teplém roce 2003. "Množství kůrovce pro jarní rojení je letos o čtvrtinu vyšší než v roce 2004. Před čtyřmi lety byla obranná opatření úspěšná a boj jsme vyhráli," řekl Půlpán.
O letošní hrozbě podle něj svědčí i to, že loni se ve státních lesích zpracovalo asi 880.000 metrů krychlových kůrovcového dříví, zatímco obvykle se tohoto dříví těží 100.000 až 200.000 metrů krychlových. Pro srovnání: ročně se ve státních lesích celkem těží kolem osmi milionů metrů krychlových dřeva.
Vlastní práce v lesích pro podnik dělají na základě veřejných soutěží soukromé firmy. Loni LČR vykázaly zisk asi 630 milionů korun, což je zhruba o 230 milionů korun více, než uváděly na začátku ledna jako plán.
Do boje s kůrovcem se lesníci pouštějí již nyní. Začínají kácet zdravé stromy, které v lese po zakrytí větvemi slouží jako lapáky lýkožrouta. "V rámci Lesů ČR bude položeno přibližně 200.000 lapáků, což je dvojnásobek obvyklého množství," řekl mluvčí LČR Radek Drahný. Feromonových lapačů kůrovce LČR rozmístí okolo 40.000 kusů, tedy o třetinu více než jindy.
Nejvíce je ohrožena severní Morava
Nejvíce ohrožené jsou podle Půlpána lesy na severní Moravě. "Jde o suchou oblast a také se tam rozšiřuje druh lýkožrouta severského, jehož tlumení je obtížné. Lapáky z poražených stromů obchází a lze jej lovit jen lapači. Napadá koruny stromů a ze země prakticky nejde zjistit," řekl Půlpán. Dodal, že roční náklady na likvidaci kůrovce se pohybují v desítkách milionů korun, při přemnožení jsou částky několikanásobně vyšší.
První rojení kůrovce obvykle začíná kolem 20. dubna, na horách o několik týdnů později. Pro boj s kůrovcem je důležité zachytit jej do lapáků a lapačů právě při prvním rojení, protože v dalších generacích se množí geometrickou řadou. V nižších polohách se kůrovec během roku dokáže rozmnožit ve dvou až třech generacích, na horách v jedné až dvou. Pokud již kůrovec strom napadne, musí se ihned pokácet. Když nejde rovnou na pilu a zůstane v lese, musí se kmen zbavit kůry nebo chemicky ošetřit.
Poslední hrozba kůrovcové kalamity byla v Česku v roce 2004 po mimořádně suchém a teplém roce 2003. "Množství kůrovce pro jarní rojení je letos o čtvrtinu vyšší než v roce 2004. Před čtyřmi lety byla obranná opatření úspěšná a boj jsme vyhráli," řekl Půlpán.
O letošní hrozbě podle něj svědčí i to, že loni se ve státních lesích zpracovalo asi 880.000 metrů krychlových kůrovcového dříví, zatímco obvykle se tohoto dříví těží 100.000 až 200.000 metrů krychlových. Pro srovnání: ročně se ve státních lesích celkem těží kolem osmi milionů metrů krychlových dřeva.
Vlastní práce v lesích pro podnik dělají na základě veřejných soutěží soukromé firmy. Loni LČR vykázaly zisk asi 630 milionů korun, což je zhruba o 230 milionů korun více, než uváděly na začátku ledna jako plán.
