Zadluženost obyvatel neustále roste. Češi mají podle předsedy vlády Mirka Topolánka bankovní a spotřebitelské úvěry asi za 610 miliard korun, za rizikové lze považovat zhruba 100 miliard až 110 miliard korun. Podle analytiků je zatím míra zadlužení v Česku pod průměrem EU, ale alarmující je tempo zadlužování.
Vyhlášení tzv. osobního bankrotu představuje pro dlužníka možnost, jak řešit dluhy a nespadnout přitom do exekuce. Návrh na oddlužení může podat pouze dlužník sám. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil i zástupci soudu uznávají, že řešení osobního bankrotu je velmi složitým právním úkonem.
Řada lidí se ve spirále dluhů ocitne zcela zbytečně. Jednomu klientovi zbylo z úvěru, který řádně splácel, už jen pár stokorun, tak se o něj přestal starat a nepřebíral ani doporučenou
poštu. Přišla ale rána v podobě exekuce, po níž se celkový dluh vyšplhal na 20.000 Kč.
Následovalo obstavení mzdy a účtu. "Klient je tedy prakticky bez příjmu a najednou nemůže splácet ostatní úvěry, které doposud splácel," uvedla příklad pražská Poradna při finanční tísni.
Finanční odborník Tomáš Prouza z firmy Partners ale nevidí osobní bankrot tak komplikovaný. "Proces není příliš složitý, pokud budou mít soudy zájem aplikovat jej rychle a rozumně. První zkušenosti ale ukazují, že je řada žádostí vracena ze zcela formálních příčin, což zadlužené lidi poškozuje v krizové životní situaci," upozornil s tím, že je třeba širší osvěta.
Problémy se zákonem mají i v zahraničí, kde Česko při tvorbě nové úpravy čerpalo. Lidé by proto měli využívat občanských poraden nebo pomoci právníků. Seznam poraden a dalších potřebných pokladů je k nalezení na adrese www.insolvencni-zakon.cz.
Zákon značně posílil postavení věřitele
Ministerstvo chce vyhodnotit situaci koncem roku a případně navrhnout novelu insolvenčního zákona. Zatím se například ukazuje, že sedmidenní lhůta pro doplnění pokladů osobního bankrotu je příliš krátká. Celý systém i se soudy podle ministra funguje. "Systém jako takový pracuje. K žádnému výraznějšímu selhání nedošlo," řekl.
Dlužníci podle Pospíšila například opomíjejí doložit podrobný rozpis svých dluhů anebo si neuvědomují, že soud od nich může požadovat zaplacení zálohy pro insolvenční řízení až do výše 50.000 korun. Seznam nemovitého majetku dlužníka se zase musí doložit aktuálním znaleckým posudkem.
Insolvenční zákon posílil postavení věřitele, který mimo jiné i rozhoduje o způsobu oddlužení, pokud je tedy schváleno. Podle předsedkyně Krajského soudu v Praze Věry Miřacké se vyplatí s věřiteli komunikovat. "Je taktické a dobré, aby se osoba dotázala věřitelů, zda budou souhlasit s tím, aby oddlužení nastalo," řekla.
Vyhlášení tzv. osobního bankrotu představuje pro dlužníka možnost, jak řešit dluhy a nespadnout přitom do exekuce. Návrh na oddlužení může podat pouze dlužník sám. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil i zástupci soudu uznávají, že řešení osobního bankrotu je velmi složitým právním úkonem.
Řada lidí se ve spirále dluhů ocitne zcela zbytečně. Jednomu klientovi zbylo z úvěru, který řádně splácel, už jen pár stokorun, tak se o něj přestal starat a nepřebíral ani doporučenou
poštu. Přišla ale rána v podobě exekuce, po níž se celkový dluh vyšplhal na 20.000 Kč.
Následovalo obstavení mzdy a účtu. "Klient je tedy prakticky bez příjmu a najednou nemůže splácet ostatní úvěry, které doposud splácel," uvedla příklad pražská Poradna při finanční tísni.
Finanční odborník Tomáš Prouza z firmy Partners ale nevidí osobní bankrot tak komplikovaný. "Proces není příliš složitý, pokud budou mít soudy zájem aplikovat jej rychle a rozumně. První zkušenosti ale ukazují, že je řada žádostí vracena ze zcela formálních příčin, což zadlužené lidi poškozuje v krizové životní situaci," upozornil s tím, že je třeba širší osvěta.
|
Ministr Pospíšil:
Zákon značně posílil postavení věřitele
Ministerstvo chce vyhodnotit situaci koncem roku a případně navrhnout novelu insolvenčního zákona. Zatím se například ukazuje, že sedmidenní lhůta pro doplnění pokladů osobního bankrotu je příliš krátká. Celý systém i se soudy podle ministra funguje. "Systém jako takový pracuje. K žádnému výraznějšímu selhání nedošlo," řekl.
Dlužníci podle Pospíšila například opomíjejí doložit podrobný rozpis svých dluhů anebo si neuvědomují, že soud od nich může požadovat zaplacení zálohy pro insolvenční řízení až do výše 50.000 korun. Seznam nemovitého majetku dlužníka se zase musí doložit aktuálním znaleckým posudkem.
Insolvenční zákon posílil postavení věřitele, který mimo jiné i rozhoduje o způsobu oddlužení, pokud je tedy schváleno. Podle předsedkyně Krajského soudu v Praze Věry Miřacké se vyplatí s věřiteli komunikovat. "Je taktické a dobré, aby se osoba dotázala věřitelů, zda budou souhlasit s tím, aby oddlužení nastalo," řekla.
