Fed však nakonec snížil základní úrokovou sazbu jen o tři čtvrtě procentního bodu - na 2,25 %. V doprovodném komentáři uvedl, že z nejnovějších informací je zřejmé další oslabení ekonomické aktivity. Snížilo se i tempo růstu spotřebitelských výdajů a horší je situace na trhu práce. Fed o tři čtvrtě procentního bodu snížil i sazbu diskontní, která se tak dostala na 2,5 procenta.
Od září Fed již snížil svou reposazbu o dva a čtvrt procentního bodu z 5,25 procenta. Mnozí analytici ale pochybují, zda má Fed šanci odvrátit či alespoň zmírnit ekonomickou recesi. „Hluboká a dlouhodobá recese je nyní mnohem pravděpodobnější než mírná a krátkodobá,“ řekl ekonom Deutsche Bank Joseph LaVorgna. Podle něj Fed může dále pokračovat ve snižování své základní úrokové sazby až na pouhé jedno procento ke konci června. Ekonomové o recesi, o níž kdysi nechtěl nikdo ani slyšet, dnes otevřeně mluví.
„Jsme uprostřed největší finanční krize naší generace, která poslala americkou ekonomiku do recese,“ řekla ekonomka společnostiBMOCapital Markets Sherry Cooperová. „Doufám, že představitelé Fedu budou bez váhání prosazovat potřebné kroky, dokud nebude na obzoru stabilizace trhu,“ dodala Cooperová pro agenturu AFP.
Centrální banka již několik kroků udělala během minulého i tohoto týdne. Snížila diskontní sazbu a nabídla likvidní peníze i obchodníkům, kteří od ní v minulosti nemohli získávat úvěry. Celkem tak už do bankovního systému napumpoval Fed do dneška asi jeden bilion dolarů.
„Fed vyzkoušel již skoro všechny prostředky včetně velmi neobvyklých k tomu, aby nabídl hotovost,“ řekl ekonom banky Merrill Lynch David Rosenberg. „I přesto vidíme, že Fed nemůže vyřešit všechny problémy. Nemůže obnovit důvěru investorů ve finanční sektor či financovat špatné úvěry bank,“ dodal.
„Správným lékem pro ekonomiku je nyní snížit zadluženost amerických domácností. Fed tak postupuje správně, umožní jim refinancovat jejich úvěry při menší úrokové míře,“ míní Stephen Gallagher, ekonom Societe Generale.
