Menšinoví akcionáři si stěžují na nízké ceny vyplácené za akcie a na to, že jsou oproti majoritním vlastníkům v nevýhodné pozici. Cenu stanovuje znalec placený většinovým
vlastníkem. "Veškeré chyby a nejasnosti legislativy nesou na svých bedrech menšinoví akcionáři. Majoritní vlastník má svůj přístup k akciím popsán velmi přesně," řekl soudu právní zástupce senátorů, expert na mezinárodní obchodní právo Petr Zima.
|
Účast menšinových akcionářů může společnosti zatěžovat z hlediska svolávání valných hromad, nákladů na činnost, rozhodování. Jejich přínos k rozvoji společností je přitom často nízký
"Účast menšinových akcionářů může společnosti zatěžovat z hlediska svolávání valných hromad, nákladů na činnost, rozhodování. Jejich přínos k rozvoji společností je přitom často nízký," uvedl Mucha. Upozornil, že v Česku je kvůli kuponové privatizaci akcionářská skladba firem jiná než v zahraničí.
Senátoři kritizovali také způsob přijetí novely obchodního zákoníku. Úprava squeeze-outu se do normy dostala prostřednictvím pozměňovacího návrhu, což je praxe, kterou Ústavní soud nedávno kritizoval. "Je to velmi citlivá záležitost, proto je chyba, že úprava nebyla normálně diskutovaná a neprošla normálním legislativním procesem," uvedla senátorka Soňa Paukrtová z Klubu otevřené demokracie.
Formální nedostatky schvalovacího procesu dnes potvrdil i Ústavní soud. Zároveň však uvedl, že nelze rušit všechny normy, které nebyly přijaty zcela bezchybným způsobem. "Vytvořil by se tak stav značné právní nejistoty," uvedl Mucha.
Podle dostupných informací přišli menšinoví akcionáři za dobu platnosti squeeze-outu o podíly v bezmála třech stovkách firem, dalších 400 společností může k výkupu menšinových podílů přistoupit. Za své akcie dosud dostali malí akcionáři celkem 13,5 miliardy korun, v řadě případů mnohonásobně méně, než očekávali. Podle předsedy senátního klubu SNK Josefa Novotného přišli menšinoví akcionáři možná až o 30 miliard korun.
Po nálezu Ústavního soudu se znovu rozeběhne řada sporů u obecných soudů, které čekaly na verdikt. Podle Milana Poláka z právní kanceláře Weinhold Legal jde například o žaloby na neplatnost valných hromad, jež rozhodly o vytěsnění. "Stejně tak většina soudů přerušila řízení o žalobách na určení správné výše protiplnění za vytěsněné akcie. Tímto rozhodnutím Ústavního soudu by měl důvod pro tato přerušení odpadnout," uvedl Polák. Ústavní soudci dnes nenaznačili, jak mají soudy v podobných sporech rozhodovat.