Předloni stát zvýšil dluh přibližně o 90 miliard Kč. Státní dluh tvoří dluhy centrální vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Státní dluh je financován pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo například půjčkami od Evropské investiční banky. V samotném čtvrtém čtvrtletí roku 2008 se dluh zvýšil o 74 miliard korun.
Důvodem růstu dluhu jsou mimo jiné domácí emise státních dluhopisů v celkové výši 123,6 miliardy korun. "Čistá emise státních dluhopisů od začátku roku činila 43,4 miliardy korun," dodalo MF.
Na zahraničních trzích si vláda loni půjčila 48,3 miliardy korun. Vláda rovněž během roku 2008 čerpala půjčky od Evropské investiční banky ve výši 12,6 miliardy korun. Loni také stát snížil objem peněžních instrumentů v oběhu o 3,4 miliardy korun.
Krátkodobý státní dluh poklesl v průběhu roku 2008 o jeden procentní bod na 17,7 procenta, čímž byla podle MF udržena cílová hranice 20 procent.
Průměrná splatnost státního dluhu stoupla ke konci roku na 6,6 roku a pohybovala se tak v plánovaném intervalu mezi šesti a sedmi roky.
Takzvaný obchodovatelný státní dluh loni stoupl o téměř 100 miliard korun na 952,2 miliardy Kč. Čisté náklady na obsluhu státního dluhu činily 37,7 miliardy korun, upozornilo MF.
Stejně jako v roce 2007 i loni se rychleji než stát zadlužovaly domácnosti, tempo růstu jejich dluhů ovšem mírně klesá. Ke konci loňského listopadu se podle údajů ČNB zadlužení českých domácností u finančních institucí meziročně zvýšilo přibližně o 167 miliard na 865,32 miliardy korun.
Státní dluh spolu s dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů vytváří takzvaný veřejný dluh. Podle analytiků je současný veřejný dluh ve srovnání s okolními zeměmi relativně nízký a stabilizovaný.
Veřejný dluh ČR v poměru k HDP poklesl v roce 2007 podle údajů Eurostatu na 28,9 procenta. Poměr vládního dluhu k HDP se v celé EU předloni snížil na 58,7 procenta. Itálie jako jediná země EU měla například dluh nad 100 procenty HDP, a to 104,1 procenta HDP. Naopak nejnižší dluh mělo Estonsko, a to 3,5 procenta. Polsko předloni snížilo veřejný dluh na 44,9 procenta, Maďarsko jej naopak zvýšilo na 65,8 procenta. Podle maastrichtských kritérií, jejichž plnění je důležité pro přijetí jednotné evropské měny, by veřejný dluh neměl přesáhnout 60 procent HDP. V letošním roce si chce MF půjčit maximálně 148,4 miliardy korun. Podle Strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2009 by měl letos státní dluh překročit jeden bilion korun.
