Vlastní měna je jedním z nejužívanějších symbolů státu. Proto také jedním z prvních kroků nové republiky k hospodářské nezávislosti byla měnová odluka od Rakouska-Uherska. V oběhu totiž zůstaly staré rakouské peníze a s nimi také inflační dědictví monarchie z první světové války.
Protože nové peníze ještě nebyly, prosadil tehdejší ministr financí Alois Rašín své řešení v zákoně z 25. února 1919 - okolkovat část starých bankovek a tím také zmenšit peněžní oběh. Tento Rašínův zcela nový způsob výměny peněz byl později použit ještě v roce 1939, 1945 a naposledy úspěšně i v roce 1993.
Ustavení československé koruny následovalo krátce poté v dubnu 1919 takzvaným měnovým zákonem číslo 187 o oběhu a správě platidel. Měna mladé republiky si nakonec podržela staronový název koruna, zavedený v Rakousku-Uhersku od roku 1892. Iniciativní návrhy jako frank, denár, hřivna či takzvaně národní sokol (drobné jako káňata), lev, říp či rašín se neujaly.
Prvními československými platidly byly státovky (vydával je stát - ministerstvo financí) v hodnotě jedna, pět, deset, 20, 50, 100, 500, 1000 a 5000 korun. Měly datum vydání 15. dubna 1919, i když do oběhu šly mezi 7. červencem 1919 a 26. únorem 1920. Rychlost vydání nových státovek se odrazila i v jejich nejednotné výtvarné podobě a špatné kvalitě tisku.
Část návrhů byla svěřena malíři Alfonsu Muchovi (autor desetikoruny a peněz v hodnotě 20, 100 a 500 korun) a jeho návrhy se objevily i na pozdějších bankovkách. Ostatní peníze z roku 1919 vznikaly přímo v tiskárnách a tiskly se v Československu, Rakousku a v USA.
Skutečné bankovky se objevily až v roce 1926
Poté, co v roce 1926 zahájila činnost centrální Národní banka československá, byly vydány také skutečné bankovky. První byla dvacetikoruna s datem 1. října 1926, v oběhu od března 1927.
Mince se razily od roku 1921, jako z nich první dvacetihaléř. Dále pak byly nominály dva, pět, 10, 25 a 50 haléřů. První korunová mince šla do oběhu o rok později. Pětikoruny let 1928 až 1932, stejně jako deseti a dvacetikoruny byly stříbrné.
Za 90 let nebyly v oběhu nikdy vyšší nominály než 5000 korun (v letech 1919, 1920, 1945, 1993 a 1999). Na druhou stranu existovaly i nominály v hodnotě jedné koruny (1919 či 1953). Platilo se modrou papírovou tříkorunou či zelenou pětikorunou (v oběhu 1953 až 1972), než je nahradila nakrátko tříkorunová mince a pak kovová dvoukoruna. Mezi zvláštní nominály patřila také pětadvacetikoruna. První socialistická tisícikoruna vznikla v roce 1985. Zelená stokoruna vzoru 1961 s hutníkem a rolnicí (na rubu typické Hradčany) platila 30 let a byla nejdéle platnou bankovkou v dějinách československé koruny. V mincích má primát koruna z roku 1957 (žena sázející lípu) - udržela se 35 let.
Česká koruna už přišla o haléře
Česká koruna, kterou převzala nástupnická Česká republika, má bankovky v hodnotě 50, 100, 200, 500, 1000, 2000 a 5000 korun. Mince v hodnotě jedna koruna, dvoukoruna, pět, 10, 20 a 50 korun. Loni přestala platit papírová dvacetikoruna a s padesátníkem skončily už všechny české haléře a tím i poslední haléř v jeho 116leté historii.
Československá koruna skončila téměř po 75 letech. Chystaným přechodem na euro se ukončí nejen éra české koruny, ale skončí vůbec historie koruny, zavedené na českém území před 117 lety.
