Lidovky.cz

Nemohli najít práci, tak odjeli do Číny a měli ji hned

Ekonomika

  9:18
PEKING - Po absolvování bostonské Emerson College rozeslala třiadvacetiletá Mikala Reasbecková žádosti o zaměstnání na padesát míst po celých Spojených státech. Kvůli krizi ji nakonec přijali jen do jedné lékárny na zkrácený úvazek. Počítala tam léky, za což dostávala v přepočtu zhruba 120 korun na hodinu.
Čínská továrna - ilustrační foto

Čínská továrna - ilustrační foto foto: Shutterstock

Mikala se tedy rozhodla k radikálnímu kroku: letos v únoru odletěla do Pekingu. Po pouhém týdnu hledání našla práci na plný úvazek jako učitelka angličtiny. Navíc nyní pracuje ještě na zkrácený úvazek jako náborová síla vyhledávající další učitele angličtiny. Vydělává v přepočtu 34 tisíc až 40 tisíc korun.

Čína se v posledních měsících stává útočištěm pro mladé lidi z Evropy a USA, které ekonomická krize připravila o adekvátní pracovní příležitosti.

Koncem loňského roku působilo v Číně zhruba 210 tisíc cizinců s pracovním povolením. Nyní jich je zhruba o sedm tisíc více. Další tisíce turistů mají dočasné pracovní vízum, které lze pravidelně obnovovat.

Učitelé angličtiny bodují
Po učitelích angličtiny z ciziny je v Číně obrovská poptávka, zejména po podnikatelích a studentech. Vposlední době se však také zvyšuje počet zájemců o práci v oblasti informatiky či financí.

"Čína je nyní opravdu zemí možností," říká k tomu Chris Watkins, manažer společnosti MRI China, která cizincům pomáhá najít práci v nejlidnatější zemi světa. Z posledních 18 měsíců se zájem o Čínu mezi mladými Evropany a Američany téměř ztrojnásobil. Pracovní možnosti podle Watkinse v Číně rozhodně jsou.

Zájem je o absolventy vysokých škol, podnikatele a manažery, kteří ve své původní zemi nejsou schopni sehnat adekvátní zaměstnání. To potvrzuje i Mikala Reasbecková. Podle ní je nyní většina jejích spolužáků z vysoké školy, kteří zůstali v USA, buď nezaměstnaná, nebo pracuje pouze na zkrácený úvazek. Komplikovanou situaci na americkém trhu práce se snaží lidé vyřešit i neobvyklými pracovními příležitostmi.

Pracují například jako průvodci rybolovem na Aljašce...
Výhodou je, že mnozí zaměstnavatelé v asijské zemi nevyžadují od cizích zájemců o práci nutně znalost čínštiny. Počítají totiž s tím, že se nový zaměstnanec naučí základům jazyka postupně.
Zakladatel a výkonný ředitel společnosti Bangyibang.com Grant Yu má ve svém 35členném týmu celkem pět zahraničních pracovníků a plánuje najmout další.

"Nevěřím, že jazyk je největší překážkou v komunikaci, pokud on nebo ona má silnou schopnost učit se," říká k tomu Yu.
Některé firmy cizince přímo vyžadují, protože jim pomáhají například v komunikaci se zahraničními partnery a s úředními dokumenty v angličtině.

"Nepotřebuji Číňany, kteří mluví anglicky jako já," vystihl situaci Feng Li, partner čínsko-kanadského privátního fondu v Pekingu, který investuje do důlního průmyslu.

Pracovní místa stále přibývají
Čínskému trhu práce napomohl vládní stimulační balíček v hodnotě 586 bilionů dolarů.

Ten zrychlil hospodářský růst z 6,1 procenta za první čtvrtletí letošního roku na 7,9 procenta ve druhém kvartálu.
Vláda v Pekingu také informovala o tom, že letos se jí podaří vytvořit miliony nových pracovních míst. Čína je kromě toho mnohem pružnější ve vyřizování žádostí o práci než třeba země Evropské unie či Rusko.

Čínští zaměstnavatelé sice potřebují od vlády povolení k tomu, aby mohli cizince najmout, avšak státní úřady posílají odpovědi takřka obratem do 15 dnů.

Zaměstnavatel musí také vysvětlit, proč potřebuje zaměstnat právě cizince místo domácí pracovní síly, vláda však většinou překážky neklade.

Autoři:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.