Platové nůžky se rozevírají: vzhůru letí jen platy špičkových manažerů

Polovina zaměstnanců v soukromém sektoru měsíčně pobírala dokonce méně než 21 715 korun. Jak je to možné? Právě tolik totiž na konci roku činila hrubá střední měsíční mzda, takzvaný medián. Meziročně se dokonce snížila o 0,8 procenta. Vyplývá to ze včera zveřejněných dat Informačního systému o průměrném výdělku, který provozuje ministerstvo práce a sociálních věcí.

Růsty a pády mezd Rozdělení podle výše hrubé měsíční mzdy 10 % lidí bere méně než 12 526 25 % lidí bere méně než 16 417 50 % lidí bere méně než 21 715 25 % lidí bere více než 29 414 10 % lidí bere více než 41 764 Největší nárůsty 2008/2009 ředitelé a prezidenti velkých firem 117 189 / 120 953 Největší poklesy 2008/2009 příležitostný pomocný pracovník 16 160 / 9916

"Mediánní mzda, která je zhruba o tři tisíce nižší než ta průměrná, je reprezentativnější a přesněji popisuje realitu," vysvětlil Petr Dufek, analytik ČSOB. Není totiž ovlivněna extrémně vysokými nebo extrémně nízkými platy. Průměrná mzda byla zejména v loňském roce výrazně zkreslena propouštěním lidí s nízkým příjmem.

Z průzkumu vyplývá, že největší nárůsty mezd v loňském roce zaznamenali lidé s vysokými příjmy. Například většina ředitelů a prezidentů velkých firem si polepšila o více než 3700 korun a polovina z nich brala více než 120 953 korun. Vrcholoví manažeři v některých sektorech však loni brali dokonce až o téměř 75 tisíc více.

"Loni firmám chyběly zakázky a mnoho z nich se dostalo až na pokraj bankrotu. Proto se zvýšila poptávka zejména po krizových manažerech a to vyhnalo jejich platy vzhůru," řekl Dufek.