"Zájem lidí o umístění peněz na našich účtech je enormní," potvrzuje Jiří Coufal, mluvčí Moravského peněžního ústavu, který je největší družstevní záložnou v zemi.
Podle statistiky České národní banky (ČNB) je v současnosti na trhu šestnáct družstevních záložen. Na konci loňského roku sdružovaly celkem 44 036 členů a hospodařily s majetkem převyšujícím 16,8 miliardy korun.
Tato čísla ale během letošního roku výrazně stoupnou, shodují se zástupci záložen. Stane se tak nejen díky přetrvávajícím nízkým úrokům na vkladových účtech bank, které jsou často v porovnání s družstevními záložnami poloviční. Důvěryhodnost kampeliček, která utrpěla v polovině 90. let minulého století kvůli krachům a nedobytným vkladům, dále posílí i navýšení zákonného pojištění veškerých bankovních vkladů. Ta by od příštího roku měla stoupnout ze současných 50 tisíc eur na dvojnásobek. Střadatelé tak budou mít jistotu, že i v případě krachu peněžního ústavu získají nazpět plnou výši vkladu nepřesahujícího 100 tisíc eur.
"Ze zkušenosti víme, že existuje vazba mezi výší pojištění a zájmem o spoření v záložnách," říká tajemník Asociace družstevních záložen Lukáš Hampl. Potvrzuje to i místopředseda představenstva družstevní záložny WPB Capital Tomáš Chrobák.
"Se zvýšením hranice pojištění vkladů také souvisí naše očekávání dalšího růstu. Když v prosinci 2008 došlo ke zvýšení pojištění z 25 tisíc eur na 50 tisíc, mělo to pro záložny velmi pozitivní dopad. Od té doby se výše úspor v českých záložnách do dnešního dne téměř zdvojnásobily. Podobnou situaci tedy očekáváme i v příštím roce," řekl Chrobák.
Mají moc peněz, přestali nabírat klienty
Skutečnost, že kampeličky začínají být atraktivní pro rostoucí počet střadatelů, dokládají i statistiky ČNB z konce loňského roku. Z nich vyplývá, že počet členů družstevních záložen stoupl za rok o osm tisíc. Aktiva kampeliček stoupla o více než 6,5 miliardy. Vklady klientů vzrostly na 14,9 miliardy Kč proti 8,5 miliardy korun v roce 2008. Přesto v objemu vkladů družstevní záložny stále zaostávají za ostatními finančními sektory. V podílových fondech měli Češi na konci září uloženo 227 miliard korun, v penzijních fondech 195 miliard korun a v bankách přes bilion korun.
Ke kredibilitě záložen přispělo v době krize i to, že na rozdíl od bank nemají ve svých bilancích žádná "toxická" aktiva. "Záložny jsou oproti bankám daleko přísněji omezeny v tom, kam mohou ukládat peníze. Ze zákona v podstatě nemohou spekulovat na finančních trzích. Takže v jejich rozvahách nemohou být žádná toxická aktiva. Také díky menšímu objemu prostředků většina záložen nemá peníze uložené v zahraničí, ale pouze na českém trhu," řekla mluvčí družstevní záložny Fio Vendula Žaloudíková.
Rychlý nárůst klientů dokonce přiměl Moravský peněžní ústav přestat v přijímat nové vklady. "V minulém roce k nám během prvních čtyř měsíců přišlo tolik členů, co jindy za celý rok. Od letošního února jsme se rozhodli dočasně nové členy nepřijímat," řekl Coufal.
Aby mohla družstevní záložna přijímat nové vklady a zároveň vyplácet vyšší úroky, musí být schopna vydat dostatečné množství úvěrů, aby na ně vydělala.
Coufal řekl, že se jim noví střadatelé hlásí i navzdory oznámení, že momentálně nové členy nepřijímá. "Lidé neustále volají a ptají se co, kdy, jak. Jejich zájem se stupňuje," řekl Coufal.
Další podrobnosti a zajímavosti si přečtěte v pondělním vydání deníku
