Zbytečné zaokrouhlování kritizuje například českobudějovický finanční poradce a bývalý ředitel pobočky České spořitelny Pavel Petr. Zatímco totiž zaokrouhlování haléřových položek při platbě v hotovosti je podle něj po zrušení padesátníků naprosto logické a nutné, při placení kartou neexistuje pro podobnou úpravu ceny jediný důvod. Přesto řada obchodů třeba při nákupu za 29,50 automaticky strhává z karty třicet korun.
"Kupoval jsem v nákupním centru Baumax šroubky a platba, kterou jsem hradil kartou, mi byla ze 225,50 zaokrouhlena na 226 korun. Jsem ale přesvědčen o tom, že mi z karty měla být stržena jen původní, nezaokrouhlená cena," řekl LN Pavel Petr. Důvod je podle něj jednoduchý. Jestliže už neexistují desetníky, dvacetníky ani padesátníky, nemohou obchodníci pochopitelně tyto mince vracet a musejí zcela v souladu se zákonem zaokrouhlovat od padesátníků nahoru, pod padesátník dolů.
Zmatek v zaokrouhlování
"U bezhotovostní platby, při níž se fyzicky peníze nevyměňují, však zaokrouhlování postrádá logiku," tvrdí Petr. Vychází i z toho, že třeba banky při připisování úroků klientům připisují i položky v řádu jednotlivých haléřů. "Běžně dostanete bankovní výpis s tím, že vám banka připsala měsíční úrok třeba 0,24 haléře," uvedl Petr. Kdyby ale banky postupovaly stejně jako obchodní domy, klient by vlastně neměl nárok vůbec na nic. Banka by zaokrouhlila úrokovou sazbu prostě na nulu.
Petr navíc tvrdí, že obchodní firmy nepostupují jednotně a mají v zaokrouhlování zmatek. "Vím, že některé obchodní domy bezhotovostní platby zaokrouhlují, a jiné si strhávají jen přesnou haléřovou částku," řekl bankovní konzultant. Nejedná se přitom jen o platby v obchodech, ale také o faktury. "Po změně sazby DPH mi přišla faktura od poskytovatele internetu, opět z haléřů zaokrouhlená na koruny. Jestliže ale fakturu neplatím hotově, firma mě vlastně poškozuje," tvrdí Petr.
I když údajně nemůže vědět, kolik takových plateb je zaokrouhlováno z 0,49 haléře směrem dolů ve prospěch zákazníka, a kolik naopak od padesátníku nahoru, při pohledu například na ceny to vypadá, že v naprosté většině se zaokrouhluje z částek nad padesát haléřů. Pak by ale obchody a firmy mohly při milionech bezhotovostních operací vydělávat na úkor zákazníků mnohamilionové částky.
Zákon nic neřeší
Ačkoliv si ale Pavel Petr začal na zaokrouhlování stěžovat u všech příslušných úřadů, jasnou odpověď vlastně nedostal. Zatím to totiž vypadá, že zákonodárci na zaokrouhlování při bezhotovostním platebním styku zapomněli a zákon ho vůbec neřeší. Ministerstvo financí se domnívá, že by se zaokrouhlovat v tomto případě nemělo.
"V souvislosti se zrušením některých nominálních hodnot mincí bylo do zákona o ochraně spotřebitele doplněno pravidlo pro zaokrouhlování celkové částky za nákup. Toto pravidlo se přirozeně vztahuje jen na hotovostní platby, při bezhotovostních k němu není důvod," píše Pavel Maštálka, ředitel odboru cenová politika ministerstva. Pokud by podle něj obchodník povyšoval celkovou částku za nákup při platbě kartou, bylo by to možné považovat za "porušení povinnosti prodeje výrobků", stanovené právě zákonem na ochranu spotřebitele.
Maštálka proto doporučuje Petrovi, aby se se svou stížností obrátil na Českou obchodní inspekci. A podobné doporučení dává i Česká národní banka, která tvrdí, že posouzení celého problému nepatří do jejích kompetencí. "Přesto vám můžeme sdělit, že ČNB není známa právní úprava připouštějící zaokrouhlování cen za výrobky a služby placené bezhotovostně, ale ani právní úprava toto zakazující," píše hlavní právník ČNB Václav Bártík.
Česká obchodní inspekce (ČOI) však dospěla k závěru, že obchodníci zaokrouhlující platby kartou zákon neporušují. A to zejména kvůli tomu, že využití karty není ani ze strany obchodníka, ani zákazníka vynutitelné, jedná se o oboustranně akceptovanou dohodu. "Zákazníci mají bez rozdílu na výběr, zda budou platit v hotovosti či s použitím karty," uvedla ČOI.
