Příplatek za časté hledění na počítačový monitor, za chození do schodů či za včasný nástup do práce. O výhodách řeckých státních zaměstnanců se zkrátka vyprávějí legendy. Ať už je to s těmi absurdními příplatky jakkoli, faktem je, že pracovat pro státní sektor v Řecku bylo až dosud synonymem nebývalého blahobytu.
Definitiva vylučující propouštění, osmitýdenní dovolená, štědré třinácté, čtrnácté, ale i patnácté platy, odchod do důchodu před šedesátkou s bohatým výslužným patřily k samozřejmostem řeckého pracovního socialismu.
Čtěte také: |
V zemi, která je dnes horko těžko schopna ufinancovat své dluhy, spolknou výdaje na platy a důchody až 75 procent státního rozpočtu. A to je to, co nyní MMF a Evropská unie žádají osekat, aby mohlo bankrotující Řecko čerpat 110miliardovou záchrannou půjčku.
Jenomže vidina rozpočtové diety pro změnu vyhání řecké úředníky, učitele či zdravotníky demonstrovat do ulic. Ti totiž tvrdí, že lákavé výhody se týkaly mnohem užšího okruhu zaměstnanců, než říkají statistiky. Je naopak po vládních škrtech čeká bída.
Vláda Jorgose Papandrea se totiž výměnou za mezinárodní pomoc zavázala doslova k nadlidskému výkonu: během tří let seškrtat dávky, důchody a další výdaje a zvýšit daně tak, aby ušetřila neuvěřitelných 11 procent svého hrubého domácího produktu, což odpovídá třiceti miliardám eur (zhruba 800 miliard korun).
Jak se to projeví v praxi? Státní zaměstnanci s platem nad tři tisíce eur (zhruba 75 tisíc korun) nedostanou vánoční a velikonoční bonusy (jinými slovy totéž, co 13. a 14. plat), stejně tak důchodci s penzí nad dva a půl tisíce eur obdrží důchod jen dvanáctkrát v roce.
Další podrobnosti o krizi a nepokojích v Řecku čtěte ve čtvrtečním vydání deníku
