Lidovky.cz

Za každý centimetr peníze navíc. Proč mají vyšší lidé lepší platy?

USA

  11:02
Na čem záleží výše platu? Samozřejmě, je to vzdělání, inteligence, píle atd. Ale nejen to. Výši platu ovlivňuje i výška zaměstnance.

Barack Obama měří 185 cm, Václav Klaus 178 cm, Dmitrij Medveděv 160 cm foto: ČTK

Podle výzkumu ekonomů přináší každý centimetr výšky nad průměr člověku v USA přes tři sta dolarů ročně, tedy téměř šest tisíc korun. Podobné studie z dalších zemí ukázaly stejné výsledky. Proč by ale zrovna výška měla hrát takovou roli?

Výška je u člověka spojena s dominancí, vyšší lidi nějak podvědomě chápeme jako vůdce, domnívá se část vědců. Vysocí lidé proto zastávají vyšší pozice v byznysu i v politice, a mají pochopitelně vyšší platy.

Něco by tomu napovídalo. Téměř všichni ředitelé největších amerických korporací jsou nadprůměrně vysocí. Více než polovina ze šéfů největších amerických podniků uvedených v žebříčku Forbes 500 je vyšších než 183 centimetrů, tedy ční asi osm centimetrů nad průměr.

Přitom mužů nad 183 centimetrů je v celé americké populaci pouze 14,5 procenta. Podobné je to i s politiky. Všichni američtí prezidenti od roku 1904 vynikali nadprůměrnou výškou. Současný prezident, Barack Obama, měří 185 cm, jeho viceprezident, Joe Biden, 183 cm. Mimochodem, Obamův protivník ve volbách, John McCain měřil pouhých průměrných 175 centimetrů.

Vyšší příjem než jejich malí kolegové mají ale i vyšší policisté, vyšší obchodníci, a dokonce i kněží s nadprůměrnou výškou. Možná výška souvisí s tím, že takoví lidé jsou prostě jen sebevědomější díky svému fyzickému vzhledu. V ostatních budí respekt už jen svojí postavou, takže si sami sebe cení více. Když si sami sebe cení více, dokáží si pak říci o vyšší plat.

Funguje to jako sebenaplňující se proroctví. Podle některých badatelů si zřejmě jsou tak jisti sami sebou, že díky tomu jsou úspěšnější ve studiu a jejich nadprůměrné vzdělání jim pak také pomáhá k vyšším příjmům. Podle švédských lékařů, kteří analyzovali údaje ze státních registrů o téměř milionu mladých Švédů, má člověk, který měří 194 centimetrů, dvakrát až třikrát vyšší pravděpodobnost, že získá vyšší vzdělání, než jeho kolega, který měří 165 centimetrů.

Přitom pouhá výška není podle biologů zřejmě nijak výrazně spojena s větší mozkovnou či vyšší přirozenou inteligencí.
Jenže donedávna převládající názor o automaticky vyšším sebevědomí vysokých lidí vyvrátilo několik psychologických studií.

Možná je tajemství souvislosti mezi úspěchem a výškou skryto někde úplně jinde. Američtí ekonomové Nicola Persico, Andrew Postlewaite a Dan Silverman tvrdí, že jde o hlavně o výšku v pubertě. Podle jejich výzkumu náctiletí vyšší než je v jejich věku obvyklé, častěji sportují, chodí do různých kroužků a vůbec vyvíjejí nějaké činnosti se svými vrstevníky. Nejsou to žádní domácí puťkové a mámini mazlíčci. Vyšší výška v tomto věku je dosti pevně spojena s fyzickou silou a vytrvalostí, na kterou jejich okolí dá.

Vyšší teenageři tím podle amerických badatelů získávají sociální návyky, jako je práce ve skupině a jednání s lidmi. Zároveň rozvíjejí svoje znalosti, i když ne nutně inteligenci. Znalosti a sociální dovednosti se jim pak hodí při přijímacích testech na vysoké školy i při vyjednávání o budoucí práci.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.