Lidovky.cz

Každému jeho zbraň? Zločinnost v USA snížila spíše legalizace potratů

USA

  12:20
Při nedávném masakru v Bratislavě zastřelil patrně šílený muž sedm lidí. Použil přitom legálně držený samopal a dvě pistole. Jako vždy v případě podobného masakru se okamžitě objevil návrh zakázat vlastnictví některých druhů střelných zbraní. Jenže mohou za násilí zbraně? A mohlo by omezení vlastnictví zbraní snížit zločinnost?

Pro odpověď se zřejmě musíme podívat do Spojených států. Střelnou zbraň tam vlastní asi třetina dospělých obyvatel, nošení zbraní je zakotveno v ústavě, a tak není divu, že právě tam se vědci tomuto problému věnují nejvíc. Co tedy američtí výzkumníci zjistili?

Zaprvé není jasné, zda menší počet zbraní znamená méně zločinu, nebo naopak. Některé studie, třeba ekonoma Johna Richarda Lotta juniora, naznačují, že více zbraní, které s sebou nosí normální občané, znamená méně zločinu. Zločinci se prý bojí toho, že je jejich oběť postřelí, nebo dokonce zabije, a raději zločiny nepáchají.

Naopak známý autor knihy Freakonomics, ekonom Steven Levitt, tvrdí, že zbraně provokují násilí a za pokles zločinnosti v USA mohla legalizace potratů. Zjednodušeně řečeno legalizace potratů vedla k tomu, že se nenarodila spousta dětí v sociálně slabých rodinách a v kriminálním prostředí. Nemohli tak páchat zločiny.

Lott a Levitt zpochybňovali navzájem své závěry, a dokonce se kvůli tomu setkali i u soudu. Soud skončil více méně nerozhodně. Odpovědět na otázku, zda počet střelných zbraní mezi občany souvisí s počtem zločinů, je totiž pro vědce těžké.

Většina statistik sice naznačuje souvislost počtu zbraní a zločinů, ale nikdo pořádně neví, jestli je to proto, že se zbraní pak její držitelé páchají zločiny (nebo je zločinci občanům kradou a pak s nimi po nich střílejí), nebo proto, že když někde roste počet zločinů, normální občané se ozbrojí na svoji ochranu. Značná část vědců přiznává, že neví, jak tato souvislost funguje.

Zajímavá jsou ale zjištění amerického kriminologa Garyho Klecka, původně odpůrce liberálního přístupu k držení zbraní. Kleck na základě policejních záznamů a statistik zkoumal, co lidé s legálně drženou zbraní skutečně dělají.

Závěr, že většina legálně držených zbraní není použita k páchání zločinů, nebyl příliš překvapivý. Zločinci si zkrátka většinou nechodí žádat o zbrojní průkaz. Kleck ale navíc tvrdí, že pokud se občan bránil zločinci legálně drženou střelnou zbraní, měl větší šanci, že ho zločinec nezraní nebo nezabije. Zřejmé je to v případě vloupání, napadení a pravděpodobně i v případě pokusu o znásilnění. Podle Klecka se v USA ročně brání střelnou zbraní až 400 tisíc obětí zločinu v situaci, kdy jde nebo by mohlo jít o život.

Kleck proto nakonec prohlásil, že by bylo lepší nechat lidi, aby si mohli pořídit zbraň. Americký kriminolog ovšem zdůrazňuje, že zbraň je užitečná v boji proti zločinu jen u toho, kdo dosud žádný zločin nespáchal. Zbraně totiž používají pro páchání zločinů hlavně recidivisté. Kleck kromě toho také tvrdí, že jsou jen pro normální občany.

Možná by stálo za to prověřovat i duševní zdraví lidí, kteří žádají o zbrojní průkaz. Ostatně slovenský ministr vnitra už navrhl, aby zbrojní průkaz mohl občan získat až po absolvování psychotestů. Vraždám to ale samozřejmě stejně nezabrání. Zločinci, jichž je v každé populaci určité množství, si cestu stejně najdou.

Mimochodem slovenský recidivista Ondrej Rigo, jeden ze známých slovenských masových vrahů, zabil patnáct lidí. Vystačil si přitom s tyčí a dlažební kostkou.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.