Lidovky.cz

Mělo to být vytápění budoucnosti, teď mají drahé biomasy plné zuby

Ekonomika

  11:20
HARTMANICE - Vinou rostoucí ceny dřevního odpadu, která zdražuje teplo z ekologického kotle na biomasu, nevylučuje šumavské městečko Hartmanice, že se znovu vrátí k vytápění levnějším, ale neekologickým uhlím.
Biomasa (ilustrační foto)

Biomasa (ilustrační foto) foto: Reprofoto

Z regionu sváží štěpku dodavatelé plzeňské teplárny, která letos zprovoznila největší kotel na biomasu v ČR. Dále tam nakupují Strakonice a Vimperk a připravuje se stavba elektrárny na biomasu v Dlouhé Vsi. ČTK to řekl starosta Jiří Jukl.

Více o biomase naleznete zde: 5 největších zelených nesmyslů: biomasa

Demonstrační projekty na Šumavě

Město Hartmanice má 800 obyvatel. Leží v nadmořské výšce 700 metrů, na hranici Národního parku Šumava. Většina obyvatel bydlí v činžovních domech. Ty byly vytápěny centralizovaně - blokovými kotelnami na hnědé uhlí. 

Vlhká dřevní štěpka se spaluje v Hartmanicích a sušší materiál v Nové Peci. Zdroje byly postaveny v roce 1995.  Oba projekty byly realizovány s masivní podporou SFŽP jako projekty demonstrační.

"Nedostatek štěpky zatím nemáme, ale cena se výrazně zvýšila. První roky jsme ji nakupovali za 180 korun, díky čemuž bylo velmi levné teplo za 220 Kč za gigajoul. Dnes za něj lidé platí 420 Kč/GJ, protože za štěpku platíme mezi 340 až 390 korun za prostorový metr s DPH, což je na hranici ekonomické přijatelnosti," dodal. Město zatím cenu tepla drží, ale nevytváří rezervy na obnovu zařízení. Největší zdražení zažívá letos.

Kamionů pro biomasu zajíždí do oblasti stále více
Hartmanice potřebují 6000 tun paliva ročně. Kupují bílou štěpku, tedy odpad s pil, levnější než zelenou z lesů. Musí ji ale svážet ze stále větší vzdálenosti a jezdí pro ni až 100 kilometrů. Ze začátku nakupovaly jen ze sousedních obcí a místní pily, která už dává většinu Plzni.

Čtěte více:
5 největších zelených nesmyslů. Za co se v Česku vyhazují peníze?


Také nedaleké Kašperské Hory, které s 3000 tunami vytopí kotelnou na biomasu celé město, se obávají vinou velkých zdrojů nedostatku paliva. "Jsme na pomezí národního parku, který omezuje těžbu a hospodaření v lesích. Kde máme biomasu brát?," řekla starostka Alena Balounová.

Podle starostů půjde cena štěpky dále nahoru. V nedaleké Dlouhé Vsi plánuje podnikatel postavit elektrárnu na biomasu, která už má smlouvy na veškeré dodávky. Podle investora Zdeňka Javorského spotřebuje 70.000 tun dřevního odpadu ročně, dle starostů dvojnásobek. "Prostorový metr, tedy půl tuny, má nasmlouvaný za 600 Kč bez DPH. Nedivím, že už má smlouvy," uvedl Jukl.

Hartmanice by mohly také přejít na zelenou štěpku z lesů. Brzy ji ale bude také nedostatek a navíc máme kotle bez roštů a tato štěpka obsahuje kameny a hlínu, dodal.

Návrat k uhlí?
Návrat k uhlí už by byl v současné době mírně levnější. "Tuna uhlí stojí 1800 korun s DPH a vyrobí se s ní třikrát tolik gigajoulů než ze štěpky," uvedl Jukl. Přestavba by si vyžádala investici v jednotkách milionů korun.

Nechceme to zatím udělat kvůli ovzduší, dodal. Město s 1150 obyvateli dalo do kotelny na biomasu a rozvodů 75 milionů Kč. Z většiny to pokryla dotace EU a státu. Zdroj, který nahradil 14 uhelných kotelen, vytápí "zeleným" teplem 90 procent města včetně rodinných domků. "Tenkrát se prosazovalo ekologické spalování, ale tím, že tu začínají působit tak velké zdroje, tak to ztrácí na smyslu," dodal Jukl.

Slavná se díky biomase stala Kateřina Jacques:

Zelená Jacques neví, co je biomasa

'Káti je mi kvůli té biomase líto, byla z toho dlouho špatná'


Podle šéfa Plzeňské teplárenské Tomáše Drápely zatím u štěpky nabídka převyšuje poptávku. "Začíná ale konkurenční boj a cena půjde nahoru. Pokud někdo nabídne víc než my, odejdou dodavatelé, s nimž máme dlouhodobé smlouvy, i od nás," dodal. Navíc do hry vstupují Lesy ČR, které chtějí mít z prodeje štěpky také výraznější zisk.

Nový zákon o obnovitelných zdrojích by neměl podle Drápely podporovat elektrárny na biomasu, které vyrobené teplo pouštějí ho bez užitku do vzduchu. "Aby nepřišel podobný boom jako u fotovoltaických elektráren," dodal. Vznikat by měly jen výrobny kogenerační elektřiny a tepla, které se bude dodávat do sítí. Obecní výtopny na biomasu bez produkce elektřiny nemají podle Drápely žádnou podporu a biomasa pro ně bude čím dál dražší.

"Navíc uhlí budou těžko shánět, jeho cena půjde také výrazně nahoru. Buď by musely mít dlouhodobé kontrakty anebo přejít na plyn. Plynofikace vesnic byla podle mě správná cesta," dodal.

Podobný problém jako Hartmanice řešily podle Jukla už také v nedalekém Srní, kde vytápěli propan-butanem. Kvůli vysoké ceně přešli na uhlí.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.