Zhruba 90 procent biopaliv výrobci vyprodukují i v roce 2020 ze zemědělských plodin. Kvůli unijním cílům tak bude třeba přeměnit zhruba 69.000 kilometrů čtverečních na zemědělskou půdu, což je plocha odpovídající zhruba dvojnásobné rozloze Belgie.
Čtěte více: |
"Rozsah nebezpečí, které evropské země způsobí kvůli vlastním plánům na využití biopaliv, je nyní jasný. Škody na lesech a přírodě budou šokující, a to jen kvůli palivům do našich aut. Biopaliva budou ještě horším znečišťovatelem než fosilní paliva," řekl novinářům Adrian Bebb z neziskové organizace Friends of the Earth Europe.
Biopaliva v Česku prošla navzdory Klausovu vetuČeští poslanci přehlasovali veto prezidenta Václava Klause a prosadili vyšší podíl biopaliv letos v květnu. Novela zákona o ochraně ovzduší navyšuje od června podíl biosložky u benzinu z dosavadních 3,5 procenta na 4,1 procenta a u motorové nafty ze 4,5 procenta na rovných šest procent. Přimíchávání má například pomoci snížit emise skleníkových plynů, podpořit domácí zemědělskou produkci a snížit závislost na dovozech paliv. S těmito argumenty však prezident vyjádřil nesouhlas a zákon vetoval. Více čtěte ZDE |
Autoři studie tvrdí, že zvýšení podílu biopaliv v dopravě na deset procent zvýší emise skleníkových plynů až o 56 milionů tun skleníkových plynů ročně. Největší částí se na tomto zvýšení ze členských států Evropské unie bude podílet Velká Británie, který vyprodukuje až o 13,3 milionu tun skleníkových plynů ročně.
"Plán evropské sedmadvacítky dává společnostem volnou ruku k zabírání půdy v nejchudších částech světa, aby naplnily naše nádrže spíše než jejich žaludky. Evropská energetická politika uvrhla do nebezpečí miliony lidí a ohrožuje potravinovou bezpečnost v Africe," doplnila Laura Sullivanová z neziskové organizace ActionAid.
Využití biopaliv v dopravě bude mít podle studie zhruba o 81 až 167 procent horší dopad na životní prostředí než využití klasických fosilních paliv. Politici si sice slibují, že druhá generace biopaliv, kterou vědci vyvíjejí, bude mít na životní prostředí daleko menší dopad, ale jejich využívání je vzdálené.