Přechod na unijní systém by jim ovšem podle komise ušetřil stovky milionů až miliard eur. Česko dlouhodobě sjednocení daňového základu odmítá.
"Členské státy by si zachovaly své svrchované právo stanovit vlastní sazbu daně z příjmů právnických osob," uvedla komise. Podle ní sjednocení daňového základu podnikům ušetří v celé EU každoročně 700 milionů eur (zhruba 17 miliard korun) díky nižším nákladům na dosažení souladu s předpisy a dalších 1,3 miliardy eur (asi 31 miliard korun) díky samotnému sjednocení. Uspořit by měly i firmy, které chtějí pronikat na zahraniční trhy, konkrétně jednu miliardu eur (zhruba 24 miliard korun).
Čtěte také |
"Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob učiní podnikání v EU snazším, levnějším a pohodlnějším. Zároveň otevře dveře malým a středním podnikům, které se snaží proniknout na zahraniční trhy.
Návrh údajně prospívá podnikání i konkurenceschopnosti
Dnešní návrh prospívá podnikání a prospívá i konkurenceschopnosti EU ve světě," řekl novinářům eurokomisař pro daně Algirdas Šemeta.
Podle Šemety je cílem komisního návrhu, aby firmy mohly podat v rámci celé Evropské unie pouze jedno daňové přiznání u jedné daňové správy. Na základě tohoto jediného daňového přiznání by pak byl základ daně podniku rozdělen podle zvláštního vzorce mezi ty členské státy, v nichž tento podnik provozuje činnost. V uvedeném vzorci se zohledňují tři faktory: aktiva, pracovní síla a prodej. Po přerozdělení základu daně budou členské státy moci zdanit svůj podíl vlastní sazbou daně z příjmu právnických osob.
"V systému společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob budou členské státy nadále stanovovat svou sazbu daně z příjmu právnických osob na úrovni, již budou pokládat za vhodnou, neboť toto stanovení spadá do pravomoci členských států," dodala komise. Sjednocení samotné sazby daně je tak v budoucnosti prakticky vyloučené, protože pro takový krok existují podle komise velké překážky. Schvalování daňových záležitostí navíc vyžaduje jednomyslný souhlas členských států.
