Lidovky.cz

Soud zrušil změny ve stavebním spoření

Ekonomika

  7:00aktualizováno  11:08
PRAHA - Vláda prohrála bitvu o šest miliard korun. Právě takovou částku totiž uspořila podle odhadů státní kasa omezením dosud štědré podpory u stavebního spoření. Ústavní soud teď úsporné změny zrušil.

Senát Ústavního soudu jednal v úterý 29. března o legitimnosti voleb v Praze. foto: ČTK

Ústavní soud (ÚS) zrušením změn ve stavebním spoření, které se dotýkaly milionů lidí, vyhověl návrhu ČSSD. Zvláštní
padesátiprocentní sazbu daně z poskytnuté zálohy státní podpory za rok 2010 zrušil s okamžitou platností. Zbytek zákona včetně snížení státní podpory nechal platit ještě do konce roku.

Jak chtěla vláda ušetřit?

Novela snížila státní podporu stavebního spoření z dosavadních 15 procent na deset procent z uspořené částky, a to s účinností od 1. ledna 2011 u všech smluv bez ohledu na datum jejich uzavření. Dále norma zavedla zvláštní padesátiprocentní sazbu daně z poskytnuté zálohy státní podpory v roce 2010. V příštích letech se již sazba neuplatní.

Změny ve stavebním spoření prosadila jako jedno z úsporných opatření vláda Petra Nečase (ODS). Terčem kritiky ČSSD byl obsah novely a její údajná nepřípustná zpětná účinnost, ale také způsob přijetí normy. Tu kabinet protlačil loni v listopadu parlamentem ve stavu legislativní nouze.

Ministr financí Miroslav Kalousek uvedl, že rozhodnutí Ústavního soudu o stavebním spoření zvýší letos schodek rozpočtu o šest miliard korun. "Rozhodnutí Ústavního soudu musí politici respektovat, ať se jim to líbí nebo ne," řekl Kalousek. Pro období od roku 2012 se vláda podle něj "zařídí podle nálezu", až je podrobně prostuduje. "O těchto šest miliard korun dostane někdo méně, protože se nevyberou," dodal ministr.

Místopředseda ČSSD Michal Hašek vidí v rozhodnutí kontrast oproti včerejšímu neúspěšného hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. "Včera koaliční pošramocený parní válec přejel za trapného zpěvu koaličního poslance Korteho sněmovnou. Dnes Ústavní soudu tupé účetní operace pánů Kalouska a Nečase u stavebního spoření zrušil. Koalice se může opájet mocí, ale žije v bludu - ještě stále platí panství práva, nikoliv panství většiny," řekl Hašek Lidovým novinám.

Netradiční způsob schválení
Podle ČSSD zákon zasáhl do vlastnického práva lidí tím, že zpětně zrušil nároky vzniklé podle právoplatně uzavřených smluv o stavebním spoření. "Zákonodárce zvolil nepřiměřené prostředky k prosazení veřejného zájmu na snížení deficitu státního rozpočtu, čímž nerespektoval spravedlivou rovnováhu mezi takovýmto zájmem a omezením základních práv jednotlivců," stojí v návrhu, který podepsalo 45 poslanců. Jedná za ně předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka, který se účastní dnešního vyhlášení.

Sněmovna normu odsouhlasila ve stavu legislativní nouze. Právě kvůli zneužití stavu legislativní nouze Ústavní soud v březnu zrušil balíček škrtů v sociální oblasti. Na rozdíl od balíčku sociálních škrtů ale v případě stavebního spoření sociální demokraté zpochybnili nejen proceduru přijetí, ale také obsah normy.

Vláda si od snížení státní podpory stavebního spoření slibovala úsporu asi šesti miliard korun jen za letošní rok, v dalších letech pak 6,5 až 8,5 miliardy. Prognózy předkládané při projednávání zákona se ale různily.

V praxi to znamená, že verdikt soudu v každém případě poslouží jako precedens třeba pro posuzování zdanění byznysu solárních elektráren. "Verdikt bude z tohoto hlediska nesmírně důležitý," uvažuje Vladimír Baláš z Ústavu státu a práva.

Čtěte také

Ústavní soudci zvolili stejný model jako v případě předchozího sporu o balíček sociálních škrtů. Soud jej v březnu zrušil, dal ale vládě šanci a čas prosadit jej znovu a správně.

Nátlak spořitelen byl silný
Koaliční špičky opakují, že žádný náhradní plán, jak "zalepit" případný miliardový výpadek z příjmů státu, neexistuje. "Věřím, že z nálezu nevzejde nutnost zákon upravovat," věřil ještě včera ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Jedním dechem ale dodal, že "lobby stavebních spořitelen je všudypřítomná".

Narážel tak na situaci z loňska, kdy zástupci stavebních spořitelen obcházeli poslance a přesvědčovali je, aby změnu ve spoření nepodpořili. "Hned týden po mém zvolení se u mě ohlásil jejich člověk. Snažil se mě přesvědčit, abych byl pro zachování výše státního příspěvku," popsal LN v srpnu poslanec Jaroslav Martinů (ODS).

Stavební spořitelny odmítají, že by vyvíjely nátlak na zachování štědré podpory. "To ne, nemáme ani žádné signály od soudu," tvrdí tajemník asociace spořitelen Jiří Šedivý.

Asociace stavebních spořitelen se nicméně netají názorem, že postup vlády byl v rozporu se zákonem. Mezi členy sdružení už však nepanuje shoda o dalších krocích. Její zástupci mimo záznam přiznávají obavy z toho, že příští zdanění, na němž by se shodly strany napříč sněmovnou, by mohlo být pro ně ještě drastičtější.

"Ministr Kalousek se několikrát nechal slyšet, že nám ještě zatopí," prohlašují anonymně.

Jak Ústavní soud ovlivňuje politiku v Česku:


Zrušení vládního balíčku sociálních škrtů
14. března 2011 - ÚS kvůli zneužití stavu legislativní nouze zrušil balíček sociálních škrtů, který vláda Petra Nečase (ODS) v listopadu 2010 prosadila v parlamentu. ÚS dal zároveň vládě šanci k jeho novému prosazení procedurálně správným způsobem s tím, že zrušení vstoupí v platnost 1. ledna 2012. Návrh na zrušení balíčku podali sociální demokraté.

Zrušení předčasných voleb do Poslanecké sněmovny
10. září 2009 - ÚS zrušil ústavní zákon o zkrácení volebního období sněmovny, který parlament přijal po pádu vlády Mirka Topolánka (ODS) v březnu 2009. ÚS odmítl způsob, kterým sněmovna chtěla dospět k předčasným volbám vyhlášeným původně na říjen 2009. Sněmovní volby se poté konaly v řádném termínu na jaře 2010.

Rozhodnutí ohledně nemocenské
28. května 2008 - ÚS zamítl návrh ČSSD na zrušení zdravotnické části vládní reformy veřejných financí zahrnující placení poplatků u lékařů s tím, že poplatky ve zdravotnictví nejsou protiústavní. Tímto nálezem ÚS skončilo zkoumání vládní reformy kabinetu Mirka Topolánka (ODS) z roku 2007 rozdělené na tři tematické bloky. ÚS z komplexu změn zrušil jen ustanovení, podle kterého lidé nedostávali za první tři dny choroby nemocenskou. Opatření se do zákona později vrátilo.

Kauza předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové
12. září 2006 - ÚS vyhověl stížnosti předsedkyně Nejvyššího soudu (NS) Ivy Brožové, kterou se v únoru 2006 pokusil odvolat prezident Václav Klaus. Prezident podle ústavních soudců použil zákon odporující ústavě - umožňoval nepřípustný zásah moci výkonné do moci soudní. Spornou část zákona zrušil ÚS o dva měsíce dříve. Brožová zůstala ve funkci předsedkyně NS. Klaus rozhodnutí soudu ze září 2006 označil za mylné a nebezpečné.

Spor okolo jmenování někdejšího šéfa ČNB Zdeňka Tůmy
20. června 2001 - ÚS potvrdil platnost jmenování Zdeňka Tůmy guvernérem České národní banky (ČNB). Do funkce jej jmenoval prezident Václav Havel v prosinci 2000. Havlův krok napadl kabinet Miloše Zemana (tehdy ČSSD) s tím, že nebyl kontrasignován premiérem. Soud ale rozhodl, že prezident má právo jmenovat guvernéra ČNB bez spolupodpisu předsedy vlády.

Zrušení části volebního zákona s většinovými prvky
24. ledna 2001 - ÚS na návrh prezidenta Václava Havla a skupiny senátorů významně zasáhl do novely volebního zákona, kterou na základě opoziční smlouvy předtím prosadily ODS a ČSSD. ÚS zrušil část této novely týkající se mimo jiné zvýšení počtu volebních krajů pro sněmovní volby a způsobu přepočtu hlasů na mandáty. Novela podle soudu vnášela do poměrného volebního systému zakotveného v ústavě příliš většinových prvků.


Autoři: , ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.