Česká policie eviduje za loňský rok stovky lidí, kterým hackeři vysáli peníze z účtu.
Drtivá většina obětí podle statistik neuchránila svá data na platebních kartách, roste ale počet případů napadení účtů klientů bank právě přes mobil.
„Bankovní aplikace obsahují slabiny, které jsme považovali ve světě počítačů již za překonané,“ říká Jindřich Hlaváč ze společnosti DCIT, která testuje počítačové zabezpečení bankovních domů. Problém je, že popularita chytrých telefonů přiměla banky nasadit službu bankovních operací přes mobil, ty ale nestíhají je testovat proti napadení.
V Česku policie registruje za loňský rok stovky případů lidí, kteří se stali obětí kyberzločinu. Ve skutečnosti je ale obětí daleko více, často o tom totiž ani neví. Někdy jim třeba opakovaně zmizí z účtu jen pár korun, na výpisu se taková krádež tváří jako bankovní poplatek.
Bankovní aplikace přesto nabízí hned několik českých bank. Například Česká spořitelna, UniCredit a nově i ČSOB. Jiné tuzemské banky kvůli hrozbě prolomení raději smartbanking, jak se bankovním aplikacím říká, ještě nezačaly nabízet.
„Rozhodli jsme se vstoupit do světa chytrých telefonů až s další vlnou,“ říká Tomáš Kofroň, mluvčí Raiffeisenbank a přiznává, že zabezpečení mobilních aplikací stále trpí „dětskými nemocemi“. Vyřešené není například, jak se bránit proti ztrátě chytrého telefonu.
„Ještě větší hrozbou je stahování mobilních aplikací z neověřených zdrojů. Ty vám hesla nebo osobní certifikáty mohou ukrást, aniž o tom víte a mobilní telefon nemusíte ani dát z ruky,“ říká Monika Klucová z Komerční banky.
Více o hrozbách internetového bankovnictví se dočtete ve víkendovém vydání Lidových novin, iPadu nebo PC.
