Kapacita restauračních a ubytovacích zařízení se mnohonásobně zvýšila, vznikly půjčovny lodí, nové kempy, celá řada podnikatelů na řece pohádkově zbohatla. V posledních letech se ale zdá, jakoby podnikání ve vodácké turistice na Vltavě ztrácelo dech. Boj o peníze z kapes vodáků někdy probíhá i velmi zvláštními, často nelegálními metodami a navíc mají mnozí vodáci pocit, že stále se zvyšujícím cenám neodpovídá kvalita služeb.
„Státní správě se ale příliš nedaří podnikání na řece nějak regulovat. Třeba proti různým plovoucím barům je, zdá se, bezmocná,“ říká předseda Sdružení pro Vltavu Miloslav Ouředník. Podnikatele na Vltavě rozděluje na ty, kteří se poctivě snaží nabízet vodákům kvalitní služby s výhledem do budoucna a pak na zlatokopy, snažící se jen o rychlý zisk za každou cenu.
Další znalci Vltavy kritizují zastavěné břehy, předražené jídlo a pití a v některých případech i úroveň hygieny. Přitom sjezd řeky z Vyššího Brodu už dávno není levnou záležitostí. Čtyřčlenná rodina s dvěma malými dětmi utratí za čtyřdenní vodu „se vším všudy“ kolem 10 000 korun, jednotlivý vodák pak zhruba tisíc korun na den. Dokonce i někteří podnikatelé na řece se obávají, že pokud bude podnikání stále založeno především na prodeji alkoholu a v některých případech i na toleranci státní správy k nekvalitním službám, vodáků začne na Vltavě ubývat.
Celé téma najdete ve čtvrtečním vydání Lidových novin.
